Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

ČERPÁNÍ FONDU

1.11.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4
ČERPÁNÍ FONDU

Ing. Eliška Hryzláková, Ing. Zdeněk Morávek

Komu lze příspěvek poskytnout

Okruh osob, kterým je možné z FKSP přispívat, je upraven § 3 odst. 3 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Jedná se o tyto osoby:

  • zaměstnanci v pracovním poměru,

  • státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,

  • příslušníci ve služebním poměru,

  • soudci,

  • žáci středních odborných učilišť a učilišť, ovšem jak je uvedeno výše, v současné době tyto osoby školský zákon již nezná,

  • důchodci, kteří při prvním odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, z čehož také vyplývá, že pro invalidní důchodce pro invaliditu prvního a druhého stupně fond určen není,

  • a jejich manželé (druhové), partneři a nezaopatřené děti s tím, že nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle § 11 až § 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Toto je okruh osob, kterým lze příspěvek poskytovat, jiným osobám příspěvek poskytovat nelze. Z toho tedy vyplývá, že za zaměstnance nelze považovat osoby, které pracují u organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Tyto osoby se nemohou podílet na používání prostředků fondu. Naopak, právní úprava nestanoví, že je nutné rozlišovat plný nebo zkrácený úvazek, na příspěvek z fondu má nárok zaměstnanec i se zkráceným úvazkem, nicméně pravidla hospodaření s fondem mohou stanovit speciální úpravu, tedy určité zohlednění tohoto zkráceného úvazku.

Je ale nutné vzít v úvahu, že ne všechna plnění jsou určena všem skupinám osob, je tedy nutné vždy vycházet z přesné úpravy konkrétního plnění. Příspěvková organizace může přispívat pouze na činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby. Příspěvek lze poskytnout pouze z fondu té příspěvkové organizace, která činnost zcela uhradila, což znamená, že není možné uhradit z fondu pouze část plnění (např. zálohu na rekreační pobyt) s tím, že zbytek uhradí dodavateli přímo sám zaměstnanec.

Důležité je, jak už bylo zmíněno výše, že na poskytnutí příspěvku nebo jiného plnění z fondu není právní nárok, nelze jej tedy např. právně vymáhat, konkrétní podmínky, za kterých se příspěvek poskytuje, by měly být vymezeny v pravidlech hospodaření s FKSP.

Ještě znovu zopakujme hlavní zásadu, a sice že veškerá plnění z fondu, s výjimkou sociálních výpomocí, sociálních půjček a darů, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou. Nepeněžní forma znamená, že zaměstnanci v žádném případě nemohou být předány peněžní prostředky, nýbrž pouze poukaz, vstupenky, poukázky, vitamíny apod. za cenu sníženou o příspěvek fondu. Jak vyplývá z § 3 odst. 6 vyhlášky č. 114/2002 Sb., příspěvkem může být i plná úhrada nákladů, pokud není výše příspěvku nějak omezena. Základní předpokladem proto je, že příslušný účetní, příp. daňový doklad musí být vystaven na organizaci.

Zaměstnanec navštívil kulturní představení a následně předložil organizaci vstupenku, která mu byla proplacena. V souladu s pravidly hospodaření s prostředky fondu organizace přispívá na kulturní akce. V tomto případě se ale nejedná o nepeněžní plnění, je poskytnut peněžní příspěvek, který ale v tomto případě vyhláška o FKSP neumožňuje. Příspěvek z FKSP tak nemůže být v tomto případě poskytnut.

Přehled možných plnění z fondu

Při používání fondu se postupuje v souladu se schváleným rozpočtem a lze z něj čerpat pouze výdaje explicitně určené vyhláškou o FKSP, tedy:

1. příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců (§ 4 vyhlášky č. 114/2002 Sb.):

  • na náklady na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení vč. masáží a zařízení pro zájmovou činnost organizačních složek státu a příspěvkových organizací a na provoz autobusu, pokud je využíván pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců,

  • na nákup vitamínových prostředků pro zaměstnance a příspěvek na očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitis A, pokud není hrazeno ze zdravotního pojištění,

  • na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům,

  • na náklady za dočasné užívání zařízení jiných organizačních složek státu nebo osob, pokud slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců,

2. pořízení hmotného majetku (§ 5), který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců,

3. půjčky na bytové účely (§ 6),

4. příspěvek na závodní stravování (§ 7),

5. příspěvek na dovolenou a rekreaci (§ 8),

6. příspěvek na kulturu, vzdělávání, tělovýchovu a sport (§ 9):

  • na vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na dopravu na tyto akce,

  • náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací,

  • náklady na vzdělávací kurzy,

7. úhrada pobytových nákladů zaměstnanců jiných tuzemských i zahraničních