dnes je 15.8.2022

Input:

Přehled změn nejen v daňových předpisech 2021/2022

10.1.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1
Přehled změn nejen v daňových předpisech 2021/2022

Ing. Zdeněk Morávek

Novela zákona o daních z příjmů č. 285/2021 Sb.

Pod č. 285/2021 Sb. byla zveřejněna novela zákona o daních z příjmů, která zvyšuje daňové zvýhodnění na druhé, a také na třetí a další dítě. Dále byla od roku 2022 zrušena maximální výše měsíčního daňového bonusu. Z přechodných ustanovení ovšem vyplývá, že tato úprava nebude použita při měsíčních zúčtování mezd za rok 2021. To znamená, že u zaměstnanců, kteří si u svého zaměstnavatele uplatňují daňové zvýhodnění na děti, se v průběhu roku 2021 nic neměnilo a při zúčtování mzdy za zbylé měsíce roku 2021 a při výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti budou zaměstnavatelem poskytovány částky daňového zvýhodnění na děti platné před novelou zákona o daních z příjmů. Zvýšení částek daňového zvýhodnění na děti promítne zaměstnavatel zaměstnancům až po skončení roku v ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021 za celé zdaňovací období, resp. za kalendářní měsíce, kdy poplatník splňoval nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na děti. Zaměstnanci, kteří budou za rok 2021 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ať již na základě povinnosti stanovené jim zákonem o daních z příjmů nebo dobrovolně, uplatní zvýšené částky daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě v daňovém přiznání. Dále byla od roku 2022 zrušena maximální výše měsíčního daňového bonusu.

Stavební zákon

Pod č. 283/2021 Sb. byl zveřejněn zcela zásadní právní předpis, a to stavební zákon, doprovodný zákon č. 284/2021 Sb. novelizoval řadu dalších předpisů, z daňových potom zákon o dani z nemovitých věcí, zákon o daních z příjmů a zákon o DPH. V zásadě se ale jedná o terminologické změny, které reagují na nový zákon.

Jak vyplývá z důvodové zprávy komplexní rekodifikace veřejného stavebního práva v České republice má zákon docílit maximální možné integrace, zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů v oblasti územního plánování a povolování staveb a zvýšení právní jistoty vlastníků nemovitostí a dotčených osob. Prioritou by mělo být, aby se při tomto rozhodování vedlo co nejméně správních řízení a vznikalo co nejméně správních rozhodnutí.

V institucionální rovině je hlavním cílem reformy veřejného stavebního práva vytvoření nové soustavy státní stavební správy, která má přinést zásadní sjednocení, zefektivnění a zlepšení ochrany veřejných zájmů, jež reprezentuje stát, a vytvoření dlouhodobých podmínek pro sjednocování výkonu státní správy, jednotné zavádění nástrojů e-Governmentu, lepší metodické a personální řízení, kariérní růst a nezávislost úředníků stavebních úřadů. Komplementárním cílem je posílení postavení obcí a krajů v oblasti stanovování podmínek rozvoje území prostřednictvím nástrojů územního plánování a plánovacích smluv s vlastníky a investory v území a odstranění rizika systémové podjatosti úřadů vykonávajících státní správu jako přenesenou působnost v úřadech těchto samospráv.

Dochází k posílení obcí, které se budou moci z důvodu místních specifik a vlastních zájmů odchýlit v územně plánovací dokumentaci od v zákoně vyjmenovaných územních požadavků stanovených podzákonnými právními předpisy a budou moci podmínit rozhodování stavebního úřadu v území uzavřením plánovacích smluv s vlastníky pozemků a investory.

V oblasti individuálních řízení před stavebními úřady je hlavním cílem dosažení jediného povolovacího řízení vedeného před jedním úřadem a zakončeného jedním rozhodnutím. Cílem procesní úpravy je, aby bylo vedeno pouze jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím. Včetně odvolání a soudního přezkumu by mělo být řízení skončeno do 1 roku.

Stavební zákon nabývá účinnosti k 1. 7. 2023.

Změnový zákon č. 284/2021 Sb.

Navazující změnový zákon byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 284/2021 Sb., a nabývá účinnosti také k 1. 7. 2023. Tímto zákonem došlo k novelizaci i některých daňových zákonů, a to zákona o dani z nemovitých věcí (zákon č. 338/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zákona o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Novela zákona o dani z nemovitých věcí

Novela zákona o dani z nemovitých věcí má celkem 9 bodů. Tři změny jsou provedeny v § 4 zákona č. 338/1992 Sb., který vymezuje pozemky osvobozené od daně. Změny jsou zejména formálního charakteru, do samostatné úpravy je vyčleněno osvobození pozemků tvořící jeden funkční celek s povolenou skládkou podle zákona o odpadech. Důvodem pro uvedenou změnu je skutečnost, že podle zákona o odpadech je skládka zařízením, nikoliv stavbou a nelze tedy související pozemky osvobodit jako funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou, jako tomu bylo v § 4 odst. 1 písm. h) zákona. Je tedy nutné vyčlenit tuto úpravu do samostatného ustanovení. Doplňme, že povolenou skládkou se rozumí jak skládka, jejíž provozování bylo povoleno rozhodnutím, tak skládka, jejíž provozování je možné na základě souhlasu podle zákona o odpadech. Obdobně byl upraven § 9 odst. 1 písm. m) zákona pro případy osvobozených staveb v souvislosti s povolenými skládkami.

V § 6 odst. 3 zákona dochází k úpravě ve vymezení stavebního pozemku s tím, že jeho vznik se bude vázat pouze na pravomocné povolení stavby podle stavebního zákona. Jedná se o návaznost na změnu v okruhu veřejnoprávních aktů, kterými lze povolit stavba. Změna formulace je však pouze formální, jejím cílem není věcný posun oproti stávajícímu stavu, a tedy nemá být rozsah pojmu stavební pozemek ani rozšířen, ani zúžen. Změna provedená v § 11 odst. 2 zákona reaguje na skutečnost, že v definici rodinného domu v novém stavebním zákoně nově přibylo ustoupené podlaží.

Změna zákona o daních z příjmů

Změna zákona o daních z příjmů má pouze dvě změny, obě se týkají § 38l ZDP, který upravuje způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u plátce daně. V obou případech se jedná o změny, které souvisí s prokazováním nároku na odečet úroků z úvěru použitého na zajištění bytové potřeby poplatníka. Jde o reakci na změny pojmů v novém stavebním zákoně, ke kterým došlo oproti předchozí právní úpravě, nejedná se o věcnou změnu. Veřejně prospěšných poplatníků se bude tato změna týkat, pokud budou v pozici zaměstnavatelů, kteří budou posuzovat nárok na odečet této nezdanitelné částky u svých zaměstnanců.

Změna zákona o dani z přidané hodnoty

Změna zákona o dani z přidané hodnoty má devět bodů, takže ani tato změna není nijak rozsáhlá. Nabývá účinnosti stejně jako stavební zákon, tj. k 1. 7. 2023. Změny se týkají § 48, 56 a 56a ZDPH. Ustanovení § 48 zákona vymezuje, za jakých podmínek se uplatní první snížená sazba daně u dokončené stavby pro bydlení a dokončené stavby pro sociální bydlení. Podle dosavadní úpravy platilo, že pro účely DPH se stavbou pro bydlení rozuměla stavba bytového či rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí, tedy zákona č. 256/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů a navazujících prováděcích předpisů. Tyto předpisy však budou novým stavebním zákonem zrušeny a stavba bytového domu a rodinného domu tak budou vymezeny přímo stavebním zákonem, který tyto nové definice již obsahuje. Věcnou změnou je potom změna vymezení rodinného domu, ke které dojde v návaznosti na zaváděnou definici rodinného domu v novém stavebním zákoně. Nadále platí, že rodinný dům může mít nadále tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Nově je ale doplněno, že rodinný dům může mít místo podkroví další, maximálně třetí nadzemní podlaží, které musí být ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o dva metry.

Zejména z důvodu, aby v souvislosti s touto změnou nedošlo k okamžitým změnám sazby daně při poskytování stavebních nebo montážních prací spojených s již probíhající výstavbou a při dodání rodinných domů, které jsou pro účely DPH považovány za stavbu pro sociální bydlení a při poskytování stavebních nebo montážních prací u již probíhajících oprav a jiných stavebních úprav prováděných na dokončených rodinných domech (považovaných pro účely DPH za stavbu pro bydlení nebo pro sociální bydlení), je do zákona o DPH v přechodných ustanoveních zapracováno dvouleté přechodné období, ve kterém budou rodinné domy, které již nesplní definici rodinného domu dle nové úpravy, považovány pro účely snížené sazby daně za rodinné domy navzdory tomu, že tuto definici nenaplňují.

V § 48 odst. 4 ZDPH dochází k úpravě vymezení pojmu obytný prostor, což je pojem specificky zavedený pro účely daně z přidané hodnoty, tak, aby pojal rovněž materiální vymezení bytu podle stavebního zákona. Změny v § 56 ZDPH jsou potom zejména o terminologickém přizpůsobení novému stavebnímu zákonu. Týká se to úpravy stavebního pozemku v § 56 odst. 2 zákona, ovšem bez věcné změny, z čehož nadále vyplývá, že vymezení stavebního pozemku pro účely DPH se bude lišit od vymezení stavebního pozemku ve stavebních předpisech, a tedy i v novém stavebním zákonně. K věcným změnám nedochází ani v § 56 odst. 3 zákona, který vymezuje podmínky, za kterých je osvobozeno dodání vybraných nemovitých věcí. Změny reagují pouze na vypuštění institutu kolaudačního souhlasu v novém stavebním zákoně, a to bez věcných změn. Změna v § 56a zákona, který vymezuje podmínky pro osvobození od daně u nájmu nemovité věci, spočívá v nahrazení odkazu při vymezení stavby rodinného domu, kdy se dosavadní odkaz na právní předpisy upravující katastr nemovitostí nahrazují odkazem na nový stavební zákon. Jak bylo uvedeno výše, tím dochází k rozšíření vymezení stavby rodinného domu, podmínky osvobození se ale jako takové nijak nemění.

Poskytování služby péče o dítě v dětské skupině

Zákonem č. 329/2021 Sb. byla provedena k 1. 10. 2021 novela zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, jehož součástí byla i změna zákona o daních z příjmů. Základní cíle novely zákona jsou:

  1. stanovit podmínky péče v malém kolektivu při péči o nejmladší věkovou skupinu dětí (tj. pro děti od 6 měsíců věku v kolektivu maximálně 4 dětí),
  2. úprava na základě čtyřletého fungování dětských skupin s cílem flexibilizovat jejich provoz, zvýšit kvalitu poskytovaných služeb a odstranit problémy, které vznikají díky současné právní úpravě služby v dětské skupině,
  3. ukotvení změny názvu dětských skupin na "jesle“ s ohledem na výstižnost a označení kvalitní a dostupné služby péče o nejmenší děti a upravit horní hranici věku dítěte, kterému může být poskytována péče v jeslích,
  4. zavedení stabilní financování jeslí ze státního rozpočtu za účelem zvýšení dostupnosti služeb péče o děti.

Související změny zákona o daních z příjmů jsou pouze terminologického charakteru.

Změna zákona o DPH a celního zákona zákonem č. 355/2021 Sb.

Pod č. 355/2021 Sb. byl zveřejněn zákon, kterým se k 1. 10. 2021 mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Novela zákona o DPH obsahuje zejména tyto změny:

  • zdaňování u zasílání zboží (nově tzv. prodej zboží na dálku) mezi členskými státy EU,

    • zrušení limitů 35 000 nebo 100 000 EUR u zasílání zboží z ČR do EU,

    • zrušení limitu 1 140 000 Kč u zasílání zboží z EU do ČR,

    • zavedení limitu 10 000 EUR,

  • zrušení osvobození od daně u dovozu zboží s vlastní hodnotou nepřesahující 22 EUR z třetí země,

  • dodání zboží, které usnadňuje provozovatel elektronického rozhraní (digitální platforma),

  • rozšíření zvláštního režimu jednoho správního místa (One Stop Shop).

K tomu je vhodné doplnit, že daňové subjekty mohly postupovat dobrovolně od 1. července 2021 do 30. září 2021 podle přímého účinku směrnice Rady (EU) 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty o DPH (dále jen "směrnice o DPH"), jelikož změny uvedené ve směrnici o DPH nebyly vlivem zpoždění legislativního procesu transponovány k 1. červenci 2021 do zákona o DPH.

Podle výkladu finanční správy již od 1. října 2021 není možné přímo postupovat podle směrnice o DPH, neboť nová pravidla jsou již transponována do zákona o DPH. Daňové subjekty postupují tak od 1. října 2021 podle zákona o DPH a nařízení Rady (EU) č. 282/2011.

Zákon o sociálních službách

Nesmíme opomenout také změnu nařízení vlády č. 98/2015 Sb., o provedení § 101a zákona o sociálních službách, novelou se ruší hodnotové limity majetku, na který nelze poskytnout dotaci v dotačním řízení podle § 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Úprava tak obsahuje pouze odkaz na úpravu v účetních předpisech. Změna nabyla účinnosti k 1. 11. 2021 a byla provedena nařízením vlády č. 378/2021 Sb.

Připomeňme, že v případě účetních jednotek, účtujících podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy vybraných účetních jednotek, jsou nastaveny i nadále hodnotové limity 60 000 Kč u dlouhodobého nehmotného majetku a 40 000 Kč u dlouhodobého hmotného majetku.

Ovšem v případě účetních jednotek účtujících podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tyto limity stanoveny nejsou a ocenění je určené účetní jednotkou při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. To znamená, že v případě těchto jednotek může být postup odlišný než dosud.

Nové nařízení vlády o poskytování OOPP

Pod č. 390/2021 Sb. bylo zveřejněno nové nařízení vlády o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Účinnost nabylo k 1. 11. 2021 a v plné míře nahrazuje předchozí nařízení vlády č. 495/2001 Sb., které bylo zrušeno.

Daňové zvýhodnění a slevy na dani

Zopakujme, že již pro rok 2021 se změnila výše daňového zvýhodnění (zákon č. 285/2021 Sb.), a to v případě částky na první dítě 15 204 Kč, na druhé dítě 22 320 Kč a na třetí a další dítě 27 840 Kč. V roce 2021 se tyto zvýšené částky (kromě částky na první dítě) nepromítaly do výše zálohy na daň, ale projeví se až v ročním zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání. Od roku 2022 se již ale budou promítat standardně do výpočtu zálohy na daň. Současně se ruší od roku 2022 limit pro výplatu měsíčních daňových bonusů, jednalo se o částku 5 025 Kč. Limit pro výplatu doplatku na daňových bonusech ve výši 60 300 Kč byl zrušen již pro rok 2021.

Z pohledu nezdanitelných částek základu daně doplňme, že zvýšení limitu pro odpočet bezúplatných plnění ve výši 30 % základu daně, který platil pro zdaňovací období roku 2020 a 2021 (§ 15 odst. 1 ZDP) pro rok 2022 již neplatí a dochází tedy k návratu k omezení 15 % základu daně.

Co se týká slev na dani, od roku 2022 dochází ke zvýšení základní slevy na dani z částky 27 840 Kč na částku 30 840 Kč, tj. 2 570 Kč měsíčně. Změna byla provedená zákonem č. 609/2020 Sb., který upravil postupné zvyšování základní slevy na dani.

Dále byla zákonem č. 286/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2022 doplněna sleva na dani na zastavenou exekuci, a to do § 35 odst. 4 ZDP. Podle této úpravy se daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části. Jedná se o roční slevu na dani, jedná se o slevu, která bude uplatněna před slevami podle § 35ba ZDP. Tato sleva bude použita poprvé v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání za rok 2022. Prakticky to znamená, že pokud dojde k zastavení exekuce, náleží věřiteli náhrada ve výši 30% původního dluhu, maximálně však 450 Kč. Nepůjde ale o náhradu dluhu, kterou by věřitel dostal, ten si ji bude moci pouze odečíst od základu daně jako slevu na dani.

Cestovní náhrady

Co se týká cestovních náhrad, vyhláškou č. 375/2021 Sb., došlo ke zvýšení průměrné ceny za 1 litr benzínu 95 oktanů na 33,80 Kč, a to s účinností od 19. 10. 2021. Ovšem tato změna byla jenom přechodná, protože byla nahrazena vyhláškou č. 511/2021 Sb., která od 1. 1. 2022 ceny pohonných hmot opět upravovala. Od 1. 1. 2022 tak platí, že výše průměrné ceny pohonné hmoty činí:

• 37,10 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,

• 40,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,

• 36,10 Kč za 1 litr motorové nafty,

• 4,10 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.

Dále dochází ke zvýšení sazba základní náhrady za 1 km jízdy, a to na 4,70 Kč u osobních silničních motorových vozidel (dříve 4,40 Kč) a na 1,30 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek (dříve 1,20 Kč).

A mění se i výše tuzemského stravného, v případě zaměstnavatelů financovaných z veřejných rozpočtů přísluší za každý kalendářní den pracovní cesty zaměstnanci stravné ve výši:

• 99 Kč až 118 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (dříve 91 Kč až 108 Kč),

• 151 Kč až 182 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (dříve 138 Kč až 167 Kč),

• 237 Kč až 283 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (dříve 217 Kč až 259 Kč).

A v případě ostatních zaměstnavatelů přísluší za každý kalendářní den pracovní cesty zaměstnanci stravné ve výši:

• 99 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (dříve 91 Kč),

• 151 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (dříve 138 Kč),

• 237 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (dříve 217 Kč).

Výše uvedené změny mají dopad také na stále hodně diskutovaný stravenkový paušál, tedy peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování. Pro rok 2022 bude tak platit, že tento peněžitý příspěvek je osvobozen od daně do částky 70 % z 118 Kč, tedy 82,60 Kč.

Platové tarify

Upozornit je nutné dále na nařízení vlády č. 531/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách, které bylo před koncem roku 2021 novelizováno již nařízením vlády č. 420/2021 Sb. Končící vláda zvýšila nařízením vlády tarify všem zaměstnancům ve veřejných službách, ovšem nová vláda s tímto postupem nesouhlasila a navýšení tarifů uvedeným nařízením vlády č. 531/2021 Sb., opět korigovala. Stejně to platí pro státní zaměstnance, a tedy nařízení vlády č. 304/2014 Sb.

Platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě (přílohy k nařízení vlády č. 341/2017 Sb.) se budou měnit následovně:

  • platové tarify v tzv. základní stupnici (tedy úředníci státu, samospráv, a další) se valorizovat nebudou, zůstávají tedy na úrovni let 2020 a 2021,

  • platové tarify sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách se zvyšují o 700 Kč,

  • platové tarify nelékařských zdravotnických pracovníků stanovené pro 2. až 7. platovou třídu se zvyšují o 700 Kč, pro 8. až 15. platovou třídu pak o 6 %,

  • platové tarify lékařů a zubních lékařů se zvyšují o 6 %,

  • platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství se zvyšují o 2 %.

Izolačka a krizové ošetřovné

Pod č. 518/2021 Sb. byl zveřejněn zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, jedná se o tzv. izolačku. Podle této úpravy přísluší zaměstnanci za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, příspěvek ve výši 370 Kč. Pokud ovšem součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží.

Zaměstnavatel tedy bude vyplácet zaměstnanci nad rámec běžné "nemocenské" (náhrady příjmu) bonus ve výši až 370 Kč za každý kalendářní den. Na příspěvek budou mít nárok i tzv. dohodáři, pokud přispívají do systému nemocenského pojištění (při příjmu nad 3 500 Kč z dohody o pracovní činnosti, resp. nad 10 000 Kč u dohody o provedení práce).

Zaměstnavatel nemusí žádat o žádné refundace, příspěvek k náhradě mzdy si sám odečte od povinného odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Odečet může zaměstnavatel provést do 3 kalendářních měsíců od ukončení karantény zaměstnance.

Z pohledu zdanění doplňme, že příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

Podle přechodného ustanovení tohoto zákona platí, že příspěvek přísluší podle tohoto zákona i za kalendářní dny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byla karanténa nařízena po 30. listopadu 2021 a tato karanténa trvá aspoň v den nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy k 23. 12. 2021.

A pod č. 520/2021 Sb. byl zveřejněn zákon o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19. Podle tohoto zákona má zaměstnanec nárok na ošetřovné v případech, kdy nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o:

• dítě mladší 10 let, jako je tomu u klasického ošetřovného,

• nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii; nezaopatřenost dítěte se posuzuje

Nahrávám...
Nahrávám...