dnes je 25.2.2021

Input:

Přehled změn právních předpisů od roku 2021

7.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1
Přehled změn právních předpisů od roku 2021

Ing. Zdeněk Morávek

V následujícím komentáři upozorníme na některé důležité změny zejména v daňové oblasti, které se mohou týkat příspěvkových organizací jako veřejně prospěšných poplatníků.

DPH u nájmu nemovitých věcí

Nejdříve se zmíníme o změně týkající se daně z přidané hodnoty u nájmu nemovitých věcí, tedy úpravy obsažené v § 56a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH”), protože nájem nemovitých věcí se v praxi příspěvkových organizací vyskytuje velmi často.

Připomeňme, že nájem nemovitých věcí, který splňuje podmínky tohoto ustanovení, je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně, ovšem s tím, že v určitých případech byla možnost tento nájem i tak zdanit. Tato možnost se týkala případů, kdy nájem nemovité věci byl poskytován jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností. Jedná se tedy o případy, kdy nájemce je také plátcem a pronajatou nemovitou věc využívá pro účely uskutečňování své ekonomické činnosti, v takovém případě se pronajímatel, který je plátcem DPH, může rozhodnout, že tento nájem zdaní i přesto, že jsou splněny podmínky pro osvobození.

Podle § 56a odst. 3 ZDPH účinného od 1. 1. 2021 se plátce sice i nadále může rozhodnout, že u nájmu nemovité věci jinému plátci pro uskutečňování jeho ekonomické činnosti uplatní daň na výstupu, nicméně nově jsou stanoveny výjimky z této možnosti uplatnění daně na výstupu. Toto nové omezení možnosti zdaňovat nájem nemovité věci dopadá i na smluvní vztahy uzavřené před 1. 1. 2021.

Od 1. 1. 2021 tak není možné podrobit zdanění nájem:

  1. stavby rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí,
  2. obytného prostoru,
  3. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
  4. stavby, v níž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímána tato část, tvořeno obytným prostorem,
  5. pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, obytný prostor nebo stavba podle písmene d), s níž je tento pozemek pronajímán,
  6. práva stavby, jehož součástí je stavba rodinného domu nebo stavba podle písmene d), s níž je právo stavby pronajímáno.

Výše uvedené případy nájmu tak není možné zdaňovat ani v případech, kdy se jedná o nájemce, který je plátcem daně, a tento nájem slouží k uskutečňování ekonomické činnosti plátce. Z důvodové zprávy mimo jiné vyplývá, že změna byla přijata z důvodu zneužívání tohoto ustanovení ve vazbě na možnost uplatnění odpočtu daně.

Příspěvková organizace, plátce DPH, pronajímá jinému plátci bytovou jednotku, kterou tento nájemce používá pro účely svého podnikání, tedy ke své ekonomické činnosti. Do konce roku 2020 platilo, že pronajímatel se mohl rozhodnout, že tento nájem zdaní. Od roku 2021 již nikoliv, vždy se bude jednat o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. A to za předpokladu, že se jedná o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru.

Příspěvková organizace, plátce DPH, pronajímá rodinný dům fyzické osobě, která není plátcem daně, a to pro její soukromé účely, pro účely bydlení její rodiny, např. škola pronajímá rodinný domek školníkovi. Tato situace zůstává stejná, do konce roku nebylo možné na tento případ nájmu nemovité věci uplatnit daň a muselo být povinně uplatněno osvobození a tento postup, tj. povinné osvobození od daně bez nároku na odpočet daně, zůstává zachován i v roce 2021.

Doplňme, že vymezení okruhu nemovitých věcí uvedených v § 56a odst. 3 ZDPH je prakticky totožné s vymezením nemovitých věcí uvedených v § 48 ZDPH. Bude-li se tedy jednat např. o stavbu podle § 56a odst. 3 písm. a) ZDPH (o rodinný dům podle katastrálních předpisů), pak její nájem bude muset být osvobozen od daně, přičemž se u stavebních a montážních prací, které budou provedeny na dokončené stavbě pro bydlení nebo stavbě pro sociální bydlení (na tomto rodinném domě podle katastrálních předpisů), se uplatní první snížená sazba daně. Nelze tak aplikovat přístup, že by u stavebních a montážních pracích, které budou provedeny na dokončené stavbě pro bydlení nebo stavbě pro sociální bydlení (na rodinném domě podle katastrálních předpisů), byla aplikována první snížená sazba daně, přičemž pro účely nájmu nemovité věci ve smyslu § 56a ZDPH by takováto stavba byla považována za jinou stavbu než za rodinný dům uvedený v § 56a odst. 3 písm. a) ZDPH a její nájem by byl podroben zdanění.

Uvedená změna byla zavedena zákonem č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, a to s odloženou účinností od 1. 1. 2021. Tím byl dán časový prostor pro případnou úpravu již existujících smluvních vztahů a možnost se na uvedenou změnu připravit. Současně byl touto úpravou dán prostor pro to, aby údaje obsažené v katastru nemovitostí reálně odpovídaly skutečnému stavu nemovité věci (např. je-li stavba zapsána v katastru nemovitých věci jako rodinný dům, tak aby tento formální zápis odpovídal realitě a nejednalo se ve skutečnosti např. o stavbu pro rodinnou rekreaci).

Plátci DPH, kterým novelizovaný § 56a odst. 3 ZDPH neumožní od 1. 1. 2021 u nájmu nemovitých věcí uplatňovat DPH, budou povinni při naplnění podmínek § 78 a násl. ZDPH provést úpravu odpočtu daně. Podle § 78 odst. 3 ZDPH činí lhůta pro úpravu odpočtu v případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení 10 let od roku pořízení staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení.

Tato změna bude mít samozřejmě dopad na možnost uplatnit nárok na odpočet daně u souvisejících přijatých plnění, což se mnohdy negativním způsobem projeví v praxi, zejména v případě správy bytových domů.

Obec pronajímá bytový dům příspěvkové organizaci Bytová obecní, která následně pronajímá obecní byty jednotlivým nájemníkům. Obec jako plátce uplatňuje u tohoto nájmu vůči příspěvkové organizaci jako plátci daň na výstupu. Obec jako vlastník bytového domu zajistí opravu střechy tohoto bytového domu, kterou provede plátce daně.

Do konce roku 2020 měla obec z přijatého zdanitelného plnění – oprava střechy – nárok na odpočet daně, protože se jedná o zdanitelné plnění přijaté za účelem uskutečňování zdanitelného plnění – zdaňovaného nájmu nemovité věci.

Od roku 2021 bude nutné považovat nájem bytového domu za plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, a tedy u přijatého zdanitelného plnění – opravy střechy – nárok na odpočet daně nebude možné uplatnit.

GFŘ zveřejnilo k dané problematice výkladový materiál, ve kterém mimo jiné blíže vysvětluje jednotlivé případy nemovitých věcí, jejichž nájem nemůže být od 1. 1. 2021 podroben dani.

Pro úplnost ještě doplňme, že vymezení pojmu nájem, který ZDPH neupravuje, vychází z ustálené judikatury Soudního dvora EU. Podle této judikatury se o nájem jedná v případě, že jsou splněny všechny znaky charakteristické pro toto plnění, tj. vlastník nemovitosti převede na nájemce za úplatu na sjednanou dobu právo užívat jeho majetek a vyloučí z tohoto práva ostatní osoby. Soudní dvůr EU rovněž upřesnil, že osvobození od daně lze vysvětlit na základě skutečnosti, že přestože je nájem nemovitého majetku hospodářskou činností, obvykle představuje poměrně pasivní činnost, která nevytváří významnější přidanou hodnotu. Takovou činnost je třeba odlišovat od ostatních činností, které mají buď povahu průmyslového a obchodního podnikání, anebo je jejich předmět lépe charakterizován poskytováním určité služby než pouhým poskytnutím určité věci k užívání, jako např. právo užívat golfové hřiště, právo užívat most za mýtné nebo právo umístit automaty na cigarety v obchodním zařízení. Ještě jednou zdůrazněme, že pokud se má jednat o nájem nemovité věci, musejí být splněny všechny podmínky současně, v opačném případě se o nájem nejedná.

Vyhláška č. 589/2020 Sb.

Z pohledu aktuálně přijatých nových předpisů upozorníme na vyhlášku č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. S účinností od 1. 1. 2021 se opět mění sazby cestovních náhrad. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy se u jednostopých vozidel zvyšuje z 1,10 na 1,20 Kč a u osobních silničních motorových vozidel ze 4,20 na 4,40 Kč.

Tuzemské stravné u zaměstnanců odměňovaných platem, tedy i příspěvkových organizací, činí:

  • 91 Kč až 108 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (bylo 87 Kč až 103 Kč),

  • 138 Kč až 167 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (bylo 131 Kč až 158 Kč),

  • 217 Kč až 259 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (bylo 206 Kč až 246 Kč).

Současně byla aktualizována výše průměrné ceny pohonné hmoty, která činí:

  • 27,80 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,

  • 31,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,

  • 27,20 Kč za 1 litr motorové nafty,

  • 5,00 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.

S výjimkou elektřiny došlo k výraznému poklesu těchto průměrných cen.

Nařízení vlády č. 603/2020 Sb.

Je třeba upozornit také na nařízení vlády č. 603/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a na nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. U zaměstnanců ve veřejných službách dochází k navýšení tarifů u zdravotních pracovníků a pracovníků v sociálních službách, dále u lékařů a také u pedagogických pracovníků. U státních zaměstnanců dochází ke zvýšení tarifů u lékařů orgánu ochrany veřejného zdraví.

Vyhláška č. 525/2020 Sb.

Z daňového hlediska je nutné upozornit na vyhlášku č. 525/2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů. Jedná se o reakci na nález Ústavního soudu ČR zveřejněný ve Sbírce zákonů pod č. 337/2019 Sb., ve kterém Ústavní soud konstatoval, že vůči institutu předepsaného tiskopisu nelze z hlediska ústavnosti nic namítat, jestliže však je vyplnění tiskopisu ukládáno jako povinnost, je třeba, aby jeho obsah byl stanoven právním předpisem. U tiskopisu, jehož forma není dána zákonem ani podzákonným právním předpisem, abstraktní kontrola ústavnosti ukládaných povinností možná není. Tato vyhláška tak stanoví v případě formulářových podání pro daně z příjmů:

  1. podrobnosti obecných náležitostí podání a požadovaných údajů,
  2. formát elektronického formulářového podání a
  3. vzor formulářového podání.

Jedná se konkrétně o tyto vzory:

  • přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky,

  • přiznání k dani z příjmů fyzických osob,

  • vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti,

  • vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických a právnických osob,

  • přiznání k dani z příjmů právnických osob,

  • hlášení plátce daně o provedení srážky zajištění daně ze zdanitelných příjmů,

  • přihláška k registraci pro fyzické osoby,

  • přihláška k registraci pro právnické osoby,

  • přihláška k registraci pro plátcovy pokladny,

  • oznámení o změně registračních údajů,

  • žádost o zrušení registrace.

Vzory jsou uvedeny včetně případných pokynů k jejich vyplnění. Vyhláška nabývá účinnost k 1. 1. 2021.

Daňový balíček

Dále se zaměříme na změny, které přináší tzv. daňový balíček 2021, tedy poslanecký tisk č. 910. Jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Zákon byl zveřejněn za podivných okolností ve Sbírce zákonů pod č. 609/2020 Sb. dne 31. 12. 2020, jeho účinnost je samozřejmě k 1. 1. 2021. Otázka je, zda postup přijetí a schválení nebude napadnut u Ústavního soudu, nicméně k 1. 1. 2021 je zákon účinný a platný.

Předmětem návrhu je celá řada i nedaňových zákonů, nicméně zdůrazněme, že se jedná, mimo jiné, o tyto právní předpisy:

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP”),

  • zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Důvodová zpráva již tradičně konstatuje, že zařazením všech navrhovaných změn do jednoho právního předpisu se pro jejich adresáty (zejména daňové subjekty a správce daně) zvyšuje přehlednost a pro adresáta je tak snazší orientovat se v provedených změnách, což neplatí u řady dílčích novel jednotlivých právních předpisů.

Novela ZDP má celkem 99 bodů a dále obsahuje velmi početná přechodná ustanovení, celkem dalších 19 bodů. Samozřejmě zcela zásadní změnou, která se dotýká prakticky všech daňových subjektů, plátců i poplatníků, je zrušení superhrubé mzdy, tedy změnu ve stanovení základu daně u příjmů ze závislé činnosti. Poměrně složitá a komplikovaná úprava § 6 odst. 12 ZDP se ruší a nová úprava pouze stanoví, že základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti. Odpovídajícím způsobem je upraveno také stanovení základu daně v § 6 odst. 13 ZDP, tedy u příjmů ze závislé činnosti ze zahraničí, a zcela zrušena je související úprava v odst. 14 a 15 ZDP.

V návaznosti na tuto úpravu dochází také ke změnám v sazbě daně, jsou zavedeny dvě sazby daně, a to 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně

Nahrávám...
Nahrávám...