4.6
Příspěvky na stravování zaměstnanců
Ing. Eliška Hryzláková, Ing. Zdeněk Morávek
V praxi jednoznačně nejčastějším příspěvkem je příspěvek na stravování. V souladu s § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel pouze povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Poskytování stravování tedy není podle zákoníku práce povinností zaměstnavatele.
Povinnost umožnit zaměstnancům stravování může zaměstnavatel splnit mnoha způsoby, předně rozvržením pracovní doby s odpovídající přestávkou na oběd, ale také například provozováním jídelny, kantýny či obchodu s potravinami a občerstvením, umístěním jídelních automatů, poskytnutím stravenek atd.
Bylo-li dohodnuto v kolektivní smlouvě (kolektivní dohodě) nebo stanoveno ve vnitřním předpise, může organizace zaměstnancům poskytnout příspěvek na stravování. Zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem.
Jak vyplývá z § 7 vyhlášky č. 114/2002 Sb., z fondu lze přispívat zaměstnancům na stravování podle souvisejících předpisů, kterými jsou zejména vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích (podle které se za příspěvkovou organizaci považuje příspěvková organizace zřízená organizační složkou státu nebo příspěvková organizace, k níž plní organizační složka státu funkci zřizovatele).
Ve státním podniku lze z fondu přispívat na stravování podle právních předpisů (nebo vnitřních zásad) upravujících stravování.
NahoruStravování zabezpečované prostřednictvím vlastních zařízení
Příspěvková organizace si ve vlastním stravovacím zařízení sama připravuje a vydává jídla nebo přípravu a výdej jídel zajišťuje jiná organizace nebo právnická nebo fyzická osoba formou služby. V obou případech jde o stravování ve vlastním zařízení, i když ve druhém případě je stravování zajištěno formou služby. To znamená, že provozní náklady na přípravu podávaných hlavních jídel, doplňkových jídel a nápojů jsou v plné výši hrazeny z hlavní činnosti organizace. Jsou to věcné, osobní a další režijní náklady včetně ztrát vzniklých přirozeným úbytkem surovin (například náklady na energie, plyn, vodu, odpisy, majetek, na údržbu, platy apod.).
Ve vlastním zařízení hradí organizace náklady na suroviny spotřebované
na přípravu podávaných hlavních jídel, doplňkových jídel a nápojů z výnosů ze stravování, které jsou tvořeny úhradami od strávníků případně také příspěvkem z FKSP.
Náklady na spotřebu potravin, které hradí strávníci, mohou být u hlavního jídla tedy sníženy o příspěvek z FKSP. Příspěvek z fondu může činit až celou částku nákladů na pořizovací cenu surovin hlavního jídla, kterou by jinak hradil strávník. Organizace si jeho výši stanoví ve svých zásadách, buď v kolektivní smlouvě, kolektivní dohodě nebo ve vnitřní směrnici organizace.
Jsou-li jídla do vlastní výdejny dovážena, pak náklady spojené s dovozem a výdejem jídel hradí organizace z nákladů na hlavní činnost.
Podle § 4 odst. 5 vyhlášky č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a organizacích, zřizuje pro zabezpečení peněžních operací organizační složka státu samostatný běžný účet závodního stravování. Jeho zavedení lze doporučit také příspěvkovým organizacím.
Organizace může zajišťovat stravování ve vlastním zařízení s příspěvkem fondu:
-
zaměstnancům v pracovním poměru (příspěvkové organizace zřízené organizační složkou státu nebo příspěvkové organizace, k nimž plní organizační složka státu funkci zřizovatele, a organizační složky státu mohou zajišťovat stravování také státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům bezpečnostních sborů ve služebním poměru, vojákům z povolání a soudcům),
-
žákům středních škol a studentům, kteří u zaměstnavatele vykonávají činnost, která je praktickým vyučováním nebo praktickou přípravou, po dobu jejich činnosti v organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle jiného právního předpisu,
kteří hradí, není-li stanoveno jinak: u hlavního jídla pořizovací cenu surovin, která může být snížena o poskytnutý příspěvek z fondu (dále jen snížená úhrada) a u doplňkového jídla náklady na spotřebované suroviny.
Poskytuje-li organizace ve vlastním zařízení stravování těmto strávníkům, pak jim v případě, že vykonali práci pro organizaci v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště, v místě pravidelného výkonu služby nebo v místě výkonu funkce soudce podle zákona o soudech a soudcích:
-
alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni, může organizace poskytnout za sníženou úhradu jedno hlavní jídlo v kalendářním dni,
-
déle než 11 hodin v úhrnu s povinnou přestávkou v daném kalendářním dni, může organizace poskytnout za sníženou úhradu další hlavní jídlo v kalendářním dni.
V souladu s kolektivní smlouvou (kolektivní dohodou) nebo vnitřním předpisem může organizace zabezpečovat stravování ve vlastním stravovacím zařízení též:
-
bývalým zaměstnancům (důchodcům), kteří u ní pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně – organizace jim může poskytnout jedno hlavní jídlo za sníženou cenu v průběhu jednoho dne (tj. s příspěvkem z fondu). Protože organizace hradí veškeré náklady na zabezpečení stravování ve vlastním zařízení ze svých rozpočtových nákladů, nemůže po důchodcích požadovat úhradu režijních nákladů na provoz,
-
zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – lze jim poskytnout v den, ve kterém pro ni tito zaměstnanci vykonávají práci, jedno hlavní jídlo ve výši pořizovací ceny surovin (bez příspěvku z fondu), pokud mají ve smlouvě stanovenou pracovní dobu a jejich přítomnost v práci trvá v daném kalendářním dni alespoň 3 hodiny.
Organizace může poskytnout stravování ve vlastním stravovacím zařízení na základě smlouvy též jiné organizaci nebo jiné právnické nebo fyzické osobě. Cena hlavního jídla dohodou sjednaná s cizími strávníky musí krýt veškeré náklady spojené s jeho pořízením, tj. náklady na spotřebované suroviny a veškeré provozní náklady.
NahoruStravování zabezpečované prostřednictvím jiné organizace nebo jiné právnické nebo fyzické osoby
Při zajištění stravování prostřednictvím jiného subjektu může organizace za sníženou cenu zabezpečovat stravování formou stravenek nebo smluvního ujednání pouze zaměstnancům v pracovním poměru (případně státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům bezpečnostních sborů ve služebním poměru, vojákům z povolání a soudcům), a to pouze jedno hlavní jídlo v kalendářním dni, pokud vykonávají práci pro organizaci alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě (v místě služebního působiště, v místě pravidelného výkonu služby nebo v místě výkonu funkce soudce podle zákona o soudech a soudcích).
Další hlavní jídlo v kalendářním dni lze těmto strávníkům poskytnout v případě, že vykonávají práci pro organizaci déle než 11 hodin v úhrnu s přestávkou v práci v daném kalendářním dni za stejných podmínek.
Upozornění:
U tohoto typu stravování nelze za sníženou cenu poskytovat žádné jídlo důchodcům, žákům středních škol a studentům, kteří u organizace vykonávají činnost, která je praktickým vyučováním nebo praktickou přípravou, ani pracovníkům činným v organizaci na základě dohod mimo pracovní poměr a nelze jim poskytovat příspěvek na stravování nejen z rozpočtu organizace, ale ani z FKSP.
Náklady na stravování tvoří cena za poskytnutou službu sjednaná ve smlouvě. Organizace hradí ze svých nákladů na hlavní činnost až 55 % z dohodnuté ceny hlavního jídla, maximálně však do 70 % výše horní…
