dnes je 19.3.2024

Input:

Stravování - školní

18.3.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Stravování – školní

Ing. Eliška Hryzláková

Pojem

Zařízení školního stravování je upraveno v § 119 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a v prováděcí vyhlášce č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Jeho služby jsou určeny především dětem, žákům a studentům v době jejich pobytu ve škole, ve školském zařízení a ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Kromě toho může škola poskytovat stravování jiným osobám, především zaměstnancům škol a školských zařízení – pak se současně stává zařízením závodního stravování.

Zařízení školního stravování může být součástí právnické osoby, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů a školských služeb, a těmi jsou příspěvkové organizace a školské právnické osoby. Školské právnické osoby může zřídit ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí anebo jiná právnická nebo fyzická osoba. Postavení školské právnické osoby je upraveno ve dvanácté části školského zákona. Základní pravidla hospodaření jsou uvedena v § 134 až § 140 zákona č. 561/2004 Sb. Příspěvkové organizace jsou státní nebo zřízené územním samosprávným celkem. Ve zřizovací listině je vždy vymezen hlavní účel a tomu odpovídající předmět činnosti a jako součást školy je vymezeno též stravovací zařízení. Školský zákon určuje, že školská právnická osoba vymezená v § 124 zákona č. 561/2004 Sb. poskytuje vzdělávání podle vzdělávacích programů a také školské služby, kam patří i stravování.

Zařízení školního stravování může být také samostatnou právnickou osobou, pokud bude poskytovat stravovací služby více školám nebo školským zařízením, a může mít jinou právní formu než příspěvková organizace, potom se hospodaření tohoto stravovacího zařízení bude řídit předpisy upravujícími podnikatelské subjekty anebo jiné nevýdělečné organizace.

Typy zařízení školního stravování

Jestliže je školní stravování součástí školy, pak musejí být ve vnitřním předpise vymezena pravidla pro provozování stravovacích činností, tj. vymezeny prostory podle toho, jaký typ stravovacích služeb se poskytuje.

Typy zařízení školního stravování jsou:

  1. školní jídelna,
  2. školní jídelna – vývařovna (dále jen "vývařovna"),
  3. školní jídelna – výdejna jídel (dále jen "výdejna"),
  4. výdejna lesní mateřské školy.

Zařízení školního stravování s výjimkou výdejny lesní mateřské školy provádí svou činnost v provozovnách. Provozovnou se rozumí každý samostatný soubor místností a prostor, kde jsou uskutečňovány stravovací služby, během nichž nedochází k rozvozu a přepravě jídel. V rámci školního stravování školní jídelna vydává jídla, která sama připravuje a která vydává výdejna nebo výdejna lesní mateřské školy. Vývařovna může připravovat jídla, která pak vydává výdejna nebo výdejna lesní mateřské školy, která je umístěna v jiné budově nebo v jiném zařízení.

Školní jídelna umožňuje i dietní stravování strávníkům, kteří mají podle potvrzení praktického lékaře potřebu dietního stravování. Vnitřním předpisem určí školní jídelna, kdo je odpovědný za sestavení jídelních lístků pro dietní stravování a za dodržení norem, které potvrdí nutriční terapeut.

Rozsah stravovacích služeb může zahrnovat:

  • hlavní jídla, tj. obědy a večeře, a

  • doplňková jídla, tj. snídaně, přesnídávky, svačiny a druhé večeře.

Každé z jídel je strávníkům poskytováno nejvýše jednou denně. První den neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole nebo školském zařízení se pro účely vyhlášky považuje za pobyt ve škole nebo školském zařízení.

Výživové normy a finanční limity na nákup potravin

Provozovatelé stravovacích služeb se řídí výživovými normami, které jsou součástí vyhlášky č. 107/2005 Sb. jako příloha č. 1. Uvádí se v nich průměrná měsíční spotřeba vybraných druhů potravin v gramech na strávníka a den. Přehled obsahuje členění podle věkových kategorií a rozsahu stravovacích služeb, tj. hlavní jídlo (oběd), nebo celodenní stravování, tj. také doplňková jídla.

V návaznosti na stravovací normy jsou v příloze č. 2 uvedeny finanční limity na nákup potravin.

Jsou zde uvedeny jednotlivé kategorie strávníků podle věku a podle jednotlivých poskytovaných jídel finanční limity v Kč/den/strávníka v rozmezí od–do, například pro oběd mají strávníci od 7 do 10 let finanční normu 20–39 Kč. U strávníků se zařazení do věkových kategorií řídí podle věku, kterého dosáhli ve školním roce. Strávníkům, kteří vykonávají sportovní přípravu, a strávníkům na konzervatořích připravujících se v oboru tanec se může zvýšit výživová dávka horního limitu na nákup potravin, nejvýše však o 50 %.

Finanční normy dietního stravování se odvozují podle cen potravin, které dieta vyžaduje.

Úplata za školní stravování v zařízeních zřízených státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí

Stravování se poskytuje strávníkům za úplatu, tedy nikoliv bezplatně. Výše úplaty závisí na kalkulaci hlavního jídla nebo doplňkového jídla, kterou stanoví ředitel školy na základě podkladů zpracovaných vedoucím pracovníkem zařízení školního stravování. Ten vychází ze skutečných nákladů na provoz školního stravovacího zařízení a z finančního normativu (příloha č. 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb.). Strávník hradí spotřebu potravin a další náklady stravovacího zařízení jsou financovány příspěvkem na provoz podle toho, kdo je zřizovatelem právnické osoby.

Kalkulace hlavního jídla pro jednotlivé věkové kategorie v Kč/1 jídlo

Položka nákladů  Strávníci   
do 6
let 
7 až 10
let 
11 až 14
let 
15 a více
let 
Úhrada 
1. Spotřeba potravin  30,00  35,00  40,00  45,00  strávník A 
2. Mzdové náklady  45,00  45,00  45,00  45,00  přímé náklady
ze SR 
3. Odvody z mezd  16,20  16,20  16,20  16,20 
4. Režijní náklady  16,80  16,80  16,80  16,80  zřizovatel 
Celkem náklady  108,00  113,00  118,00  123,00  strávník B 
Cena pro
doplňkovou činnost 
108,00  113,00  118,00  123,00  zákazník v DČ 

Strávník A – úhrada za odebranou stravu v době přítomnosti ve škole nebo ve školském zařízení nebo první den neplánované nepřítomnosti ve škole nebo ve školském zařízení.

Strávník B – úhrada v případě, že neodhlásil stravování od druhého dne nepřítomnosti ve škole nebo ve školském zařízení.

Zákazníci, jimž se poskytují stravovací služby v doplňkové (hospodářské) činnosti, hradí smluvní cenu, která může zahrnovat i zisk, ale neměla by být pod úrovní celkových nákladů.
Uvedené ceny se mohou prováděcím předpisem MŠMT změnit s datem určené účinnosti.

Ustanovení § 4 vyhlášky č. 107/2005 Sb. upravuje rozsah služeb školního stravování podle jednotlivých kategorií strávníků, například že žák základní školy a nezletilý žák střední školy a konzervatoře má právo denně odebrat oběd. U dětí v mateřské škole je uvedeno, kdy má právo denně odebrat oběd a jedno navazující nebo předcházející doplňkové jídlo.

Organizační zajištění činnosti stravovacího zařízení

Vedoucí stravovacího zařízení má odpovědnost za řádný chod střediska. Odpovídá za řádnou evidenci strávníků a vyúčtování uvařených jídel. Sestavuje jídelní lístek, který předkládá ředitelství školy nebo školského zařízení. Při sestavování musí dodržet stravovací normy a finanční limity. Má na starosti zásobování potravinami, dodržuje přitom přiměřeně výběr dodavatelů tak, aby se vyhovělo zadávání veřejných zakázek.

Dále odpovídá za dodržování hygienických předpisů podle vyhlášky č. 137/2004 Sb. a o závadách, které znemožňují dodržení předpisů, informuje vedení školy nebo školského zařízení.

  • Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů

Hospodaření zařízení školního stravování, které je součástí školy – samostatné příspěvkové organizace, anebo je to samostatná příspěvková organizace, je upraveno touto legislativou:

  • Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů

Účtování a operativní evidence stravovacího zařízení


Vedoucí stravovacího střediska nebo jím pověřený zaměstnanec vede pomocí vhodného softwaru evidenci jednotlivých strávníků podle identifikace, která je dána číselným kódem stravovací karty nebo čipu, jímž se strávníci přihlašují ke stravování. Ve vnitřním předpise musí být dána pravidla, do kdy je možné se přihlásit ke stravování v jednotlivých dnech a kdy je termín pro odhlášení. Zda vznikl jednotlivým strávníkům nárok na stravování za úplatu v hodnotě potravin, musí vedoucí stravovacího zařízení kontrolovat podle evidence docházky žáků v třídních knihách, případně podle informací o absenci poskytovaných třídními učiteli.

V evidenci strávníků je rovněž záznam o úplatě za stravování. Zpravidla se úplata řeší tak, že strávníci hradí předem do určitého data zálohu, která se jim po skončení měsíce nebo k jinému termínu vyúčtovává. Zařízení školního stravování může stanovit zálohu na úplatu nejvýše na dva měsíce, nedohodne-li se se zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo zletilým žákem jinak. Pokud není záloha zaplacena, nemůže se strávník přihlásit ke stravování.

Zálohy splatné předem jsou pro stravovací zařízení efektivnější, protože přijaté zálohy jsou finančními prostředky, z nichž se bude hradit nákup potravin a nebude potřeba, aby zřizovatel poskytl předfinancování nákupu potravin.

Ve vnitřním předpise může být uvedena i druhá varianta, kdy je stanoveno, že se úplata bude požadovat až po poskytnutí služeb stravovacích i ubytovacích. I zde se musejí respektovat pravidla daná vyhláškou, kdy má žák nárok na poskytnutí služby, kterou využil. Pokud mu byl poskytnut větší rozsah služeb, než na jaký měl nárok, zohlední se to ve výši pohledávky, kterou má uhradit.

Použité rozvahové účty:

  • 111 – Pořízení materiálu (potraviny)

  • 112 – Materiál na skladě (potraviny)

  • 131 – Pořízení zboží (stravovací karty)

  • 132 – Zboží na skladě (stravovací karty)

  • 241 – Běžný účet ŠJ

  • 261 – Pokladna ŠJ

  • 262 – Peníze na cestě

  • 315 - Jiné pohledávky z hlavní činnosti ŠJ

  • 321 – Dodavatelé ŠJ

  • 324 – Krátkodobé přijaté zálohy na stravování

  • 335 – Pohledávky za zaměstnanci

  • 336 – Sociální zabezpečení

  • 337 – Zdravotní pojištění

  • 348 – Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi

  • 374 – Krátkodobé přijaté zálohy na transfery

  • 389 – Dohadné účty pasivní (nevyfakturované dodávky ŠJ)

  • 412 – Fond kulturních a sociálních potřeb (příspěvek na stravování)

Nákladové a výnosové účty s podílem ŠJ jsou označeny UZ 301:

  • 501 – Spotřeba materiálu (potravin)

  • 502 – Spotřeba energie

  • 504

Nahrávám...
Nahrávám...