Stravování - závodní

Stravování – závodní

Jaroslava Pfeilerová

Příspěvek zaměstnavatele na stravování je jedním z nejčastějších zaměstnaneckých benefitů. Mnozí zaměstnanci si na toto plnění zvykli již natolik, že jej považují za nárokové plnění. Z § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též "ZP" nebo "zákoník práce"), vyplývá zaměstnavateli povinnost zaměstnancům stravování pouze umožnit, nikoliv zajistit nebo na něj přispívat. V současné době mohou zaměstnavatelé při poskytování daňově zvýhodněného stravování volit mezi třemi způsoby. Jedná se o zajištění stravování ve vlastním stravovacím zařízení nebo stravování prostřednictvím jiných subjektů (např. poskytováním stravenek) a od roku 2021 také v peněžní podobě formou stravenkového paušálu.

Postup při poskytování příspěvku a financování stravování zaměstnanců v nepodnikatelské sféře je upraven:

• vyhláškou č. 296/2022 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích,

• vyhláškou č. 165/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů

Obě vyhlášky umožňují zajištění závodního stravování ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby.

Při rozhodování o tom, jakým způsobem bude zaměstnavatel na stravování zaměstnanců přispívat, hrají roli také daňové dopady na straně zaměstnance i na straně zaměstnavatele. Všechny tři zmíněné způsoby poskytování daňově zvýhodněných příspěvků jsou řešeny v následujících ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále též "ZDP" nebo "zákon o daních z příjmů").

Po pozorném přečtení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP a § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 4 zjistíme, že daňové dopady a postupy při poskytování jednotlivých typů příspěvků jsou zcela odlišné.

 NahoruI. Stravování zajišťované ve vlastním stravovacím zařízení

Zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům zajistit stravování ve vlastních stravovacích zařízeních. Daňově uznatelné jsou v tomto případě náklady na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin. Zaměstnavatel tedy na základě vlastní kalkulace vyčíslí, jak se na ceně jídla poskytovaného zaměstnanci podílejí provozní náklady a kolik činí hodnota potravin. Částku odpovídající hodnotě potravin zaměstnavatel obvykle požaduje po zaměstnanci k úhradě (přijaté částky jsou součástí zdanitelných výnosů zaměstnavatele) a vynaložené provozní náklady daňově uplatní.

Za stravování provozované ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele se pro účely ZDP považuje např. vlastní kuchyň s jídelnou nebo příprava a výdej jídel ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele poskytované jménem a na účet zaměstnavatele, ale formou služeb jiného subjektu.

I.I Daňové posouzení u zaměstnance

Hodnota stravování konzumovaného prostřednictvím vlastního stravovacího zařízení zaměstnavatele (nepeněžní plnění) je u zaměstnance v plné výši osvobozena od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

I.II Daňové posouzení u zaměstnavatele

Daňovými výdaji (náklady) zaměstnavatele jsou náklady spojené s provozem vlastního stravovacího zařízení, např. spotřeba energií (plyn, elektřina), opravy a údržba (budovy jídelny nebo kuchyně, spotřebičů, nábytku apod.), náklady vynaložené na nákup drobného majetku (např. nádobí, příborů, kuchyňských potřeb apod., které zaměstnavatel může účtovat přímo do nákladů, např. materiál), mzdy a zákonné pojistné zaměstnanců kuchyně.

Pro možnost daňového uplatnění příspěvku musí být splněna podmínka, aby zaměstnanec byl v průběhu směny na pracovišti alespoň 3 hodiny, a příspěvek také nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zákoníku práce (zejména při pracovní cestě).

Poskytování stravování ve vlastní jídelně zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti

Žádný právní předpis nezakazuje poskytování závodního stravování ve vlastním zařízení zaměstnancům činným na základě dohod. Poskytování závodního stravovaní těmto pracovníkům je však problematické, z toho důvodu se doporučuje v případě poskytování příspěvku splnit následující podmínky:

• Právo na stravování pracovníka, který vykonává činnost na základě dohody, je potřebné sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit vnitřním předpisem.

• V dohodě by měla být sjednána délka pracovní směny.

• Pracovník činný na základě dohody by měl mít nárok na zajištění stravy a poskytnutí příspěvku na stravování v dohodě výslovně sjednán. Tento postup se doporučuje vzhledem k judikátu č. 27/1980, podle kterého nelze na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr analogicky použít ustanovení zákoníku práce upravující práva a povinnosti z pracovního poměru kromě těch, na něž právní úprava těchto dohod výslovně odkazuje.

Příspěvek pracovníkům činným na základě dohod je při splnění stanovených podmínek daňově účinný.

Osobám, které konají pro organizaci práci na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, nemůže být poskytnut příspěvek z FKSP (§ 3 vyhlášky č. 114/2002 Sb.).

 NahoruII. Stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů (formou stravenek)

Poskytování stravenek je nepeněžním plněním, a to nejen v případě používání klasických papírových stravenek (využívaných již několik desítek let), ale i v případě stále častěji využívaných elektronických stravenek. E-stravenky mají tu výhodu, že nemusejí být zaměstnancům fyzicky rozdávány a tím je snížena související administrativa. Využívány jsou však spíše ve větších městech, kde je síť příjemců e-stravenek (akceptovatelů) širší. Zaměstnavatel před rozhodnutím mezi papírovými stravenkami a e-stravenkami zváží zájmy zaměstnanců (případně udělá související průzkum názorů). Z daňového hlediska se však oba typy stravenek posuzují stejně.

II.I Daňové posouzení u zaměstnance

Hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům jako nepeněžní plnění formou stravenky je posouzena jako příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti. V § 6 odst. 9 písm. b) ZDP se nestanoví žádný maximální limit hodnoty stravenky pro osvobození od daně a nestanoví se ani podmínka odpracování celé nebo určité části pracovní směny. Z uvedených skutečností vyplývá, že pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnance postačí splnění podmínky, že je poskytnuto v nepeněžní podobě.

II.II Daňové posouzení u zaměstnavatele

Zaměstnavatel může do daňově uznatelných nákladů zahrnout příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované:

• až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) ZDP při trvání pracovní cesty 5až 12 hodin,

• příspěvek na stravování může zaměstnavatel uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny,

• příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zákoníku práce (zejména při pracovní cestě),

• při směně delší než 11 hodin (včetně povinné přestávky na jídlo) lze u zaměstnavatele uplatnit jako daňový výdaj další stravenku.

Dotaz

Zaměstnancům poskytujeme stravenky v hodnotě 120 Kč. Jaká částka je u zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem?

Odpověď

Pro rok 2023 stanovilo MPSV maximální limit stravného (cestovní náhrady) pro nepodnikatelskou sféru při pracovních cestách 5 až 12 hodin ve výši 153Kč. 70 % z této částky činí 107,10 Kč. To obecně znamená, že zaměstnavatel může daňově uplatnit maximálně tuto částku. Vzhledem k hodnotě stravenky 120 Kč může zaměstnavatel z hodnoty stravenky 120 Kč daňově uplatnit 66 (55 % z částky 120 Kč) Kč.

Dotaz

Zaměstnanec odpracoval ze stanovené směny na pracovišti pouze 2 hodiny. Můžeme mu poskytnout stravenku?

Odpověď

Podmínky pro poskytování stravenek stanoví sám zaměstnavatel. Ten se může rozhodnout (např. ve vnitřním předpise), že bude zaměstnancům poskytovat stravenky např. po odpracování 2 hodin na pracovišti. Zaměstnavatel se však musí vyrovnat se souvisejícími daňovými dopady. Vzhledem k tomu, že ZDP nepodmiňuje osvobození příspěvku od daně z příjmů ze závislé činnosti odpracováním určitého počtu hodin, nebude hodnota stravenky poskytnutá zaměstnanci po odpracování 2 hodin zdanitelným příjmem ze závislé činnosti. V § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 4 je však pro možnost daňového uplatnění příspěvku na stravování stanovena podmínka přítomnosti zaměstnance na pracovišti během směny alespoň po dobu 3 hodin. Vzhledem k tomu, že tato podmínka nebyla v dotazovaném případu splněna, nemůže zaměstnavatel stravenku (ani její část) daňově uplatnit.

Dotaz

Přispíváme na stravování zaměstnanců formou stravenek (zvažujeme stravenkové karty). Musíme toto plnění osvobozené od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti uvádět na mzdových listech zaměstnanců?

Odpověď

Údaje, které musí obsahovat mzdový list, jsou uvedeny v § 38j odst. 2 ZDP. Z bodu 2 citovaného ustanovení vyplývá, že mzdový list musí obsahovat i částky osvobozené od daně. To znamená, že na mzdovém listu zaměstnance bude uvedeno také nepeněžní plnění v podobě stravenek, které je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Dotaz

Ve směrnici jsme se zavázali poskytnout zaměstnancům, kteří odpracují na pracovišti minimálně 3 hodiny, stravenky. Na školení jsme se dozvěděli, že zaměstnavatel může daňově uplatnit stravné (cestovní náhradu) i stravenku, které zaměstnanci poskytne v průběhu jednoho dne. Musí však splnit podmínky stanovené v  § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, to znamená, že zaměstnavatel musí zjišťovat, zda zaměstnanci vznikne v průběhu stanovené směny nárok na stravné podle zákoníku práce (např. při pracovní cestě). Toto testování pro daňové účely je pro nás náročné. Můžeme ve směrnici omezit poskytování stravenky např. tím způsobem, že zaměstnanci, kterému vznikne nárok na stravné podle zákoníku práce, nebudeme stravenku poskytovat?

Odpověď

Zaměstnanec, který je zaměstnavatelem vylán na pracovní cestu v délce minimálně 5 hodin, má nárok na stravné stanovené zákoníkem práce. Stravné je povinným plněním a musí být zaměstnanci poskytnuto. Stravenka je zaměstnaneckým benefitem, jehož poskytování je plně v pravomoci zaměstnavatele. Pokud se zaměstnavatel rozhodne neposkytovat zaměstnancům stravenku ve dnech, kdy jim vznikne nárok na stravné, neporuší žádný právní předpis.

Dotaz

Zaměstnancům, kteří podají v konkrétním kalendářním měsíci výjimečný pracovní výkon, chceme poskytnout odměnu v podobě např. 40 stravenek (navíc k nároku, který jim plyne z vnitřního předpisu). Tuto formu odměny jsme zvolili z toho důvodu, že nepeněžní plnění (stravenky) jsou osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti. K tomuto závěru nás vede také to, že kdybychom poskytli zaměstnanci stravenku za odpracovanou směnu ve výši např. 200 Kč na den, nepodléhalo by toto plnění dani z příjmů ze závislé činnosti. Je náš postup v pořádku?

Odpověď

Daňově zvýhodněný benefit – stravenky má v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP stanoveny podmínky pro možnost osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti. Podle citovaného ustanovení je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena hodnota stravování poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Za zajištění stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů se považuje i poskytování stravenek, přičemž nominální výše hodnoty stravenky není nijak omezena. Zaměstnavatel rozhodne o tom, zda stravenky poskytne, v jaké výši a také zda stravenky zaměstnanci poskytne za určitou částku nebo zcela zdarma. Stravenky však nelze poskytovat jako odměnu za vykonanou práci (např. některým zaměstnancům). Od daně ze závislé činnosti je možné osvobodit pouze hodnotu zaměstnavatelem poskytnutého stravování. Hodnota stravenek, které by byly zaměstnancům poskytnuty jako odměna za "výjimečný pracovní výkon", bude zdanitelným příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

 NahoruIII. Stravenkový paušál

S účinností od 1. 1. 2021 je daňově zvýhodněn také peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem na stravování zaměstnance, tzv. stravenkový paušál.

Možnost peněžního příspěvku na stravování nebyla zakázána ani do 31. 12. 2020, ale toto plnění nebylo na straně zaměstnance daňově zvýhodněno. Před zavedením stravenkového paušálu se v odborném tisku rozvinula diskuze o výhodnosti tohoto benefitu související se snížením administrativy a zamezením nežádoucího převodu zisků z ČR plynoucích z provizí stravenkových společností, které mají většinou sídlo v zahraničí. Výhodou stravenkového paušálu je v první řadě to, že je zaměstnanci poskytnuta finanční částka, s níž nakládá podle svého uvážení (nemusí vyhledávat provozovny, kde příslušné stravenky přijímají). U zaměstnavatelů dojde ke snížení administrativy, protože nemusejí řešit nákup stravenek, jejich evidenci a případně také jejich prodej zaměstnancům. Zaměstnanec ani zaměstnavatel nemusí řešit problémy vzniklé s "propadnutím stravenek". Zmíníme také výhody plynoucí stravovacím zařízením, které ze stravenek odvádějí stravenkovým společnostem provize (obvykle 5–7 % z nominální hodnoty stravenky). Stravovací zařízení (restaurace, jídelny apod.) také obdrží úhradu za jídlo ihned a nemusí čekat na proplacení stravenek.

Z uvedených informací vyplývá, že administrativa zaměstnavatele spojená s poskytováním stravenkového paušálu bude podstatně nižší než u poskytování stravenek. Před konečným rozhodnutím o změně postupu při poskytování daňově zvýhodněného stravování je však vhodné zvážit všechny související okolnosti a mimo jiné také související daňové dopady.

III.I Daňové posouzení u zaměstnance

Od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je osvobozen peněžní příspěvek na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

III.II Daňové posouzení u zaměstnavatele

Finanční příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnance je daňově uznatelným nákladem v plné výši, a to i v případě, že je vyšší než limit stanovený pro osvobození od daně ze závislé činnosti. Podmínkou daňové uznatelnosti je přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny alespoň 3 hodiny. Stravenkový paušál také nelze uplatnit do daňových nákladů v případech, kdy zaměstnanci v průběhu směny vznikne nárok na stravné (cestovní náhradu) podle zákoníku práce.

Dotaz

Zaměstnavatel nám na základě vnitřního předpisu poskytuje stravenky, ale většina zaměstnanců má zájem o peněžní plnění – stravenkový paušál. Je zaměstnavatel povinen zaměstnancům vyhovět? Jestliže ne, jakým způsobem to musí zdůvodnit?

Odpověď

Zaměstnavatel není povinen zaměstnanci přispívat na stravování v průběhu pracovní směny ani formou stravenky, ani formou stravovacího paušálu. Zaměstnavatel, který poskytuje zaměstnancům stravenky, se může rozhodnout, že přejde na stravenkový paušál (např. z důvodu zjednodušení administrativy). Jedná se však o rozhodnutí zaměstnavatele, zaměstnanci si sami od sebe nemohou zvolit, že ze stravenek přejdou na stravenkový paušál.

Dotaz

Má na osvobození stravenkového paušálu vliv to, že zaměstnanec neodpracoval celou zaměstnavatelem stanovenou směnu? V § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je uvedeno, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozen peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování "za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice...". V tomto ustanovení však není uvedeno zpřesnění, které je uvedeno v § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 4, které stanoví podmínky pro daňovou znatelnost příspěvku na stravování u zaměstnavatele, "pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny". Není nám tedy zcela jasné, zda podmínkou osvobození peněžního stravenkového paušálu je odpracování celé směny stanovené zákoníkem práce, který v § 78 odst. 1 písm. c) ZP uvádí, že směnou je "část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat". Přičemž směna stanovená zaměstnavatelem může být 8 hodin, 6 hodin, 10 hodin apod. Z toho důvodu nevíme, zda podmínkou pro osvobození stravenkového paušálu od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je odpracování celé stanovené směny nebo zda postačí, pokud zaměstnanec odpracuje část své směny např. 2, 3 nebo 4 hodiny.

Odpověď

K této problematice zveřejnilo Generální finanční ředitelství na svých webových stránkách informaci ohledně stravenkového paušálu. V odpovědi na jeden z dotazů GFŘ mimo jiné uvedlo: "V případě směny kratší, resp. při přítomnosti během směny pouze po dobu její blíže neurčené části, je peněžitý příspěvek na stravování osvobozen. Nelze…