Sociální výpomoci a zápůjčky

4.8

Sociální výpomoci a zápůjčky

Ing. Eliška Hryzláková, Ing. Zdeněk Morávek

 NahoruSociální zápůjčky

Z FKSP lze též poskytovat sociální zápůjčky k překlenutí tíživé finanční situace, podmínkou je i v tomto případě uzavření písemné smlouvy. Zápůjčky se poskytují jako bezúročné, a to do výše 50 000 Kč, v případě postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na nichž byl vyhlášen nouzový stav, je to maximálně do výše 100 000 Kč.

Splatnost je u těchto zápůjček maximálně 5 let od uzavření smlouvy o zápůjčce, tato lhůta je tedy poloviční v porovnání se zápůjčkami na bytové účely.

Naopak stejná je lhůta pro doplacení zápůjčky v případě skončení pracovního nebo služebního poměru, a to 6 měsíců ode dne jeho skončení, pokud není ve smlouvě o zápůjčce stanoveno jinak.

Sociální zápůjčka se již nemusí poskytovat pouze v hotovosti, od 1. 1. 2020 bylo doplněno, že se poskytuje peněžní formou, což znamená i např. formou bezhotovostního převodu. Příslušná úprava je obsažena v § 11 vyhlášky č. 114/2002 Sb.

Z daňového hlediska potom platí, že při bezúročné zápůjčce vzniká zaměstnanci majetkový prospěch a jeho případné osvobození od daně z příjmů řeší § 6 odst. 9 písm. v) ZDP. Podle této úpravy je od daně z příjmů osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček.

Majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle § 6 odst. 3 ZDP a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec. Toto ustanovení bylo novelizováno zákonem č. 170/2017 Sb. a důvodová zpráva k tomu uvádí, že u zaměstnance se příjem v podobě majetkového prospěchu z bezúročných zápůjček zdaňuje až do okamžiku, kdy úhrnná výše jistiny, tj. zůstatek nesplacené zápůjčky, klesne pod stanovený limit, tj. 300 000 Kč.

Z důvodu snížení administrativy je upraveno oceňování a zdanění tohoto majetkového prospěchu tak, aby bylo prováděno alespoň jednou ročně, nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec. Při výpočtu příjmu v podobě majetkového prospěchu se přihlédne ke splátkám zaměstnance, o které se v průběhu roku úhrnná výše nadlimitní jistiny postupně snižuje. Zjistí se, ve kterých kalendářních měsících byl stanovený limit překročen, a za tato období (příslušné kalendářní měsíce) se spočítá úrokové peněžní zvýhodnění a nejpozději při výpočtu mzdy za měsíc prosinec se tento příjem zahrne do úhrnu příjmů ze závislé činnosti zaměstnance. Uvedené ustanovení představuje lex specialis k § 3 odst. 3 písm. b) ZDP, podle kterého se příjem z majetkového prospěchu, jehož obsahem je trvající plnění po dobu neurčitou nebo po dobu delší než 5 let, oceňuje jednorázově při poskytnutí tohoto prospěchu. Příjem plynoucí zaměstnanci z bezúročné zápůjčky se určí jako výše obvyklého úroku, tedy úroku, který je v dané době obvykle používán peněžními ústavy v daném místě při poskytování obdobných produktů veřejnosti. Průběžné oceňování příjmu, tedy určování obvyklého úroku, bylo přijato z důvodu možných změn ve výši obvyklého úroku, které je třeba promítnout do oceňování majetkového prospěchu zaměstnance.

Pokyn GFŘ D-22 k tomu dále uvádí, že výše úroku obvyklého nemusí být ale stejná po celou dobu splácení a plátce daně z příjmů ze závislé činnosti v tomto případě má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Při stanovení obvyklé výše úroku musí plátce daně z příjmů ze závislé činnosti vzít v úvahu všechny okolnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné zápůjčky (úvěry) poskytovány, a vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti poskytuje. Takto vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin. Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období (nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku). Takto vypočtený úrok je zdanitelným příjmem poplatníka podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

Lze tak konstatovat, že z pohledu zdanění nastávají u bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnanci dva možné režimy:

• majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky v úhrnu do 300 000 Kč je osvobozen od daně a nezahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění,

• majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky v úhrnu nad 300 000 Kč je na straně zaměstnance…