Změny v pracovním právu v polovině roku 2023

14.7.2023, JUDr. Petr Bukovjan, Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1

Změny v pracovním právu v polovině roku 2023

JUDr. Petr Bukovjan

Přinášíme aktualizovaný přehled důležitých změn, které se vztahují k pracovněprávní praxi.

 NahoruNařízení o výši náhrad v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

Na základě nařízení vlády č. 131/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 6. 2023 k další úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (jde o tzv. nařízení o úpravě náhrady). S odkazem na zmocnění obsažené v  § 271u odst. 2 ZP vláda od uvedeného dne navýšila průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, resp. náhrady nákladů na výživu pozůstalých, o 2,3 % a 400 Kč.

Jak vyplývá z § 3 odst. 1 a § 5 nařízení vlády č. 131/2023 Sb., náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, na které vznikne právo po 31. 5. 2023, se neupraví. K úpravě ve výše uvedeném smyslu a od zmíněného data došlo jen u těch náhrad, kde právo na ně vzniklo před 1. 6. 2023.

 NahoruZrušení zdravotních průkazů

Jak jsme Vás informovali už dříve, podle novelizovaného znění vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů, nepatří s účinností od 1. 1. 2023 mezi tzv. profesní rizika činnosti epidemiologicky závažné. Tedy činnosti, které vymezuje § 19 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a řadí mezi ně např. provozování stravovacích služeb nebo provozování holičství a kadeřnictví.

V praxi byla zaznamenána nesprávná interpretace, že tím "padla" i povinnost zaměstnanců vykonávajících takovou činnost mít zdravotní průkaz, který před zahájením činnosti epidemiologicky závažné vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb. Nic takového ovšem z novely zmíněné vyhlášky nebylo možno dovodit, protože uvedenou povinnost ukládal dotyčným fyzickým osobám § 19 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb.

Záměrně píšeme "ukládalo", jelikož od 1. 7. 2023 už tomu tak není. Novelou předmětného zákona, vyhlášenou pod č. 167/2023 Sb., byla povinnost mít zdravotní průkaz bez náhrady zrušena. Zmínka o něm vypadla proto též z § 103 odst. 1 písm. c) ZP.

 NahoruSnížení průměrné ceny nafty pro účely cestovních náhrad

S účinností od 1. 7. 2023 byla změněna vyhláška č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023. Na základě změnové vyhlášky č. 191/2023 Sb. byla od uvedeného data snížena průměrná cena za 1 litr motorové nafty, a to z částky 44,10 Kč na částku 34,40 Kč.

 NahoruNovela zákona o pedagogických pracovnících

Pod č. 183/2023 Sb. byla publikována novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovních a o změně některých zákonů, a rovněž zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), oba ve znění pozdějších předpisů.

Až na výjimky má novela výše uvedených právních předpisů nabýt účinnosti ke dni 1. 9. 2023 (se začátkem dalšího školního roku).

Z hlediska pracovního práva mají význam zejména tyto změny:

1. Pracovní poměr na dobu určitou

Podle § 1 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb. upravuje tento zákon mj. zvláštní pravidla pro sjednávání doby trvání pracovního poměru pedagogických pracovníků. Tato pravidla jsou obsažena v § 23a zákona č. 563/2004 Sb. a doznají důležitých změn.

V § 23a odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb. je v současné době stanoveno, že až na výjimky "doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát". Minimální délka trvání takového pracovního poměru zůstane zachována, vypuštěna budou nicméně slova o počtu opakování. Zákonodárce vyšel zřejmě z toho, že to není třeba zdůrazňovat, jelikož stejné pravidlo o počtu opakování vyplývá z obecné právní úpravy obsažené v § 39 odst. 2 ZP, která se na pedagogické pracovníky samozřejmě také vztahuje.

Vypuštění uvedených slov má však jeden významný právní důsledek. Z výše citovaného pravidla totiž právní úprava činí výjimky. Popsané omezení se nevztahuje na případy, kdy doba trvání pracovního poměru na dobu určitou byla sjednána s pedagogickým pracovníkem:

1. jako náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek v práci na straně tohoto pracovníka,
2. který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 22 odst. 10 zákona č. 563/2004 Sb., a po novele od 1. 9. 2023 také
3. za podmínek uvedených v § 39 odst. 4 ZP, tj. existence vážných provozních důvodů nebo důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce, pokud jsou blíže vymezeny v písemné dohodě uzavřené mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací nebo ve vnitřním předpise u zaměstnavatele, u něhož tito zástupci zaměstnanců nepůsobí.

Zmíněné výjimky byly vykládány tak, že umožňují zaměstnavateli sjednat s pedagogickým pracovníkem pracovní poměr na dobu určitou nejen na dobu kratší 12 měsíců, ale též bez omezení maximálně dvěma opakováními. Nově jde o výjimky pouze z minimální doby trvání pracovního poměru, protože počet opakování se řídí obecnou úpravou v zákoníku práce včetně možného použití tam uvedených výjimek. Jinak řečeno, třeba sjednávání pracovního poměru na dobu určitou s pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, už nebude možné opakovat více než dvakrát, protože nepůjde o naplnění výjimky ani podle zákona o pedagogických pracovnících, ani podle zákoníku práce.

Asi nejvýznamnější změnou je vypuštění omezení, že "celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky" (dosavadní § 23a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb.). Nově se i ve vztahu k pedagogickým pracovníkům uplatní obecné pravidlo obsažené § 39 odst. 2 ZP a v praxi označované jako "třikrát tři" nebo též "třikrát a dost".

Nutno upozornit, že novela neobsahuje ve vztahu k § 23a zákona č. 563/2004 Sb. žádné přechodné ustanovení, které by zejména ve vztahu k poslední změně řešilo vztah dosavadní a nové právní úpravy. Pracovní poměr na dobu určitou se tak bude od 1. 9. 2023 poměřovat novými pravidly vyplývajícími ze zákoníku práce. Ukažme si to na konkrétním příkladu:

2. Pracovní volno k samostudiu

Podle § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb. přísluší pedagogickým pracovníkům škol zřizovaných ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí a zařízení sociálních služeb k dalšímu vzdělávání volno k samostudiu v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na jiné formě dalšího vzdělávání. Dobu čerpání volna určuje ředitel školy a pedagogický pracovník za ni dostává náhradu platu, která se rovná výši ušlého platu (pro pracovněprávní účely jde o překážku v práci na straně zaměstnance).

Zákon přitom stanoví, že trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru 1/12 tohoto volna. Stejně tak se úměrně snižuje rozsah volna při sjednání kratší pracovní doby. Novela zákona výslovně odpovídá na problematickou situaci, jak je to s uvedeným volnem v případě, že nastanou oba důvody ke snížení jeho rozsahu současně. Rozhodující bude důvod, který z hlediska snížení rozsahu volna k samostudiu převažuje. Bude-li snížení rozsahu volna činit necelý den, zaokrouhlí se na půlden.

 NahoruOchrana oznamovatelů

Parlamentem České republiky byl přijat, prezidentem republiky podepsán a ve Sbírce zákonů pod č. 171/2023 Sb. vyhlášen zákon o ochraně oznamovatelů (v praxi označované jako whistleblowing). Důležitý je též doprovodný zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů a který byl publikován pod č. 172/2023 Sb.

Prostřednictvím zákona o ochraně oznamovatelů bude k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. ke dni 1. 8. 2023, do českého právního řádu implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2019/1937, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.

K implementaci mělo dojít do 17. 12. 2021, přičemž za poměrně dlouhé prodlení bude Česká republika sankcionována. Jen veřejné subjekty (např. územní samosprávné celky nebo veřejné vysoké školy) musely přitom pravidla upravená směrnicí uvést do praxe bez ohledu na absenci zákona o ochraně oznamovatelů, ostatní "čekali" na znění implementačního právního předpisu. Níže jsou popsány základní principy schválené právní úpravy:

Účel

• Ochrana fyzických osob, které podají oznámení obsahující informace o možném protiprávním jednání (popř. dalších osob), o kterém se dozvěděly zpravidla v souvislosti se svojí prací nebo jinou obdobnou činností, před odvetnými opatřeními. Mj. jde tedy o ochranu zaměstnance (nebo uchazeče o zaměstnání), když podá oznámení ve vztahu ke svému zaměstnavateli.

• Zákon vymezuje podmínky poskytování ochrany a podmínky podávání a posuzování takového oznámení. Ochrany před odvetným opatřením se nelze vzdát (ke vzdání se takové ochrany se nepřihlíží). Ten, kdo byl vystaven odvetnému opatření, má právo na přiměřené zadostiučinění, pokud mu byla v důsledku toho způsobena nemajetková újma.

• Oznamovatel musí být ztotožněn. Zákon nechrání anonymního oznamovatele. Tomu ochrana před odvetnými opatřeními náleží až od okamžiku, kdy jeho totožnost vyjde najevo tomu, kdo ho odvetnému opatření může vystavit.

• Ochrana samozřejmě nenáleží tomu, kdo podal vědomě nepravdivé oznámení.

Definice

• Oznamované protiprávní jednání je takové, které:

  1. má znaky trestného činu, nebo
  2. má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty s horní hranicí alespoň 100 000 Kč, nebo
  3. porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, nebo
  4. porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v příslušných oblastech (např. finanční služby, daně z příjmů, ochrana spotřebitele, ochrana osobních údajů atd.).

• Odvetným opatřením se rozumí např. rozvázání pracovního poměru nebo zrušení některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou, odvolání z vedoucího pracovního místa, snížení mzdy apod., které bylo vyvoláno učiněným oznámením a které může oznamovateli způsobit újmu.

Vybrané povinnosti zaměstnavatele (povinného subjektu)

• Umožnit oznamovateli podat oznámení a zabránit tomu, aby byla tato osoba vystavena odvetnému opatření.

• Pokud jde o zaměstnavatele, který k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnával nejméně 50 zaměstnanců, (až na výjimky) zavést vnitřní oznamovací systém a v té souvislosti určit tzv. příslušnou osobu (jde o tzv. povinný subjekt). Pro zaměstnavatele s méně než 250 zaměstnanci stanoví přechodné ustanovení pro tento účel termín do 15. 12. 2023. Větší zaměstnavatelé musejí zavést vnitřní oznamovací systém ke dni nabytí účinnosti zákona.

• Přijímat vhodná opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu v návaznosti na podané oznámení.

Oznámení, vnitřní oznamovací systém a příslušná osoba

• Oznámení je možné podat písemně či ústně prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému povinného subjektu (mj. zaměstnavatele), nebo ministerstvu, případně je možné ho předložit příslušnému orgánu, a za určitých podmínek uveřejnit např. na sociálních sítích.

• Vedením vnitřního oznamovacího systému lze pověřit i třetí osobu a u zaměstnavatelů, kteří k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávali nejvíce 249 zaměstnanců, se připouští i sdílený vnitřní oznamovací systém.

• Příslušná osoba pracuje s oznámeními (přijímá je, posuzuje jejich důvodnost, navrhuje povinnému subjektu opatření k nápravě atd.).

• Zákon vymezuje pro tento proces předepsané lhůty – do 7 dnů od přijetí oznámení písemně vyrozumět o takovém přijetí oznamovatele (až na výjimky) a do 30 dnů od přijetí posoudit důvodnost a písemně vyrozumět oznamovatele…