FKSP - aktuální úprava

2.3

FKSP – aktuální úprava

Ing. Zdeněk Morávek

 NahoruPrávní úprava

Nejdříve stručně zrekapitulujme vývoj právní úpravy. Tvorba a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) dlouhá léta fungovala zejména na základě úpravy vyhlášky č. 114/2002 Sb., která poměrně podrobně upravovala, jak je fond tvořen a na jaké účely může být čerpán.

Naprosto zásadní změnu přinesl zákon č. 349/2023 Sb., kterým se změnily některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen "konsolidační balíček"), jehož součástí bylo mj. i zrušení vyhlášky o FKSP. Součástí těchto úprav bylo také zavedení povinnosti použít nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu FKSP k 1. lednu rozpočtového roku na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

Dnem 19. 2. 2025 potom vstoupil v účinnost zákon č. 35/2025 Sb., který tuto, v praxi kritizovanou povinnost zrušil. V souladu s přechodnými ustanoveními k výše uvedeným změnám mohou být peněžní prostředky FKSP určené podle právní úpravy účinné do 18. 2. 2025 na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, dnem 19. 2. 2025 použity na jakékoliv kulturní a sociální potřeby. To znamená, že i zrušení této povinnosti se týkalo i dříve naspořených prostředků

Zrekapitulujme, že k provedení rozpočtových pravidel, rozpočtových pravidel územních rozpočtů a zákona o státním podniku byla přijata vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb, která byla zrušena s účinností od 1. 1. 2024. Do konce roku 2023 tedy organizace postupovali podle této vyhlášky, která obsahovala konkrétní úpravu tvorby a čerpání FKSP.

Od 1. 1. 2024 byla ustanovena pouze zákonná povinnost, v jaké výši bude tvořen základní příděl FKSP a dále pak deklarována skutečnost, že každá organizace tvořící FKSP nebo obdobný fond má způsob čerpání základního přídělu FKSP upravit ve své kolektivní smlouvě, kolektivní dohodě nebo vnitřním předpisu či vnitřní směrnici. Nejvýznamnějšími změnami v oblasti FKSP byly s účinností od 1. 1. 2024 pro všechny subjekty povinně vytvářející fond:

1. zrušení vyhlášky o FKSP,
2. snížení základního přídělu do fondu z 2 % na 1 %,
3. povinnost použít nejméně 50 % základního přídělu do fondu na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

Tato úprava platila do 18. 2. 2025. Od 19. 2. 2025 platí i nadále body a) a b), úprava bodu c) byla vypuštěna.

 NahoruSmysl a účel fondu

Po zrušení vyhlášky o FKSP zůstal základní smysl a účel fondu zachován beze změny – je i nadále vytvářen především k průběžnému zabezpečování sociálních, kulturních a dalších potřeb zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. Výrazně se změnilo právní pojetí plnění, na které lze z fondu přispívat. Namísto dosavadní právní úpravy vyhlášky o FKSP, která definovala plnění, na které lze příspěvek z FKSP poskytnout, je nově zcela na uvážení jednotlivých organizací. Rozsah a obsah plnění je limitován pouze smyslem a účelem fondu. Měla by z něj být poskytnuta taková plnění, která slouží k zajištění sociálních, kulturních a dalších potřeb, a tato plnění by měla být poskytnuta primárně zaměstnancům.

Je potřeba zdůraznit, že novou právní úpravou se nepřejímají dosavadní požadavky hospodaření obsažené ve vyhlášce o FKSP (zejména § 3 vyhlášky o FKSP). Nově již tedy organizace nejsou povinny např. plnění zcela uhradit. Pokud by však organizace měla zájem setrvat u dosavadní praxe nastavené vyhláškou o FKSP, může pravidla, která jí vyhovovala, promítnout do svého vnitřního předpisu (kolektivní smlouvy, kolektivní dohody, směrnice).

Zásady/pravidla čerpání mohou být součástí kolektivní smlouvy, kolektivní dohody, ale může se jednat také o samostatný vnitřní předpis. Bude vždy záležet na interním nastavení resp. rozhodnutí uvnitř dané organizace.

Co se týká okruhu příjemců plnění z fondu, i nadále platí, že by měl být příspěvek z fondu primárně určen:

• zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli,

• státním zaměstnancům podle zákona o státní službě,

• příslušníkům ve služebním poměru,

• soudcům,

• žákům středních odborných učilišť a učilišť,

• důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele.

Dále je příspěvek možné poskytnout rodinným příslušníkům zaměstnanců, případně jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Jak vyplývá z uvedeného výčtu, osobní působnost je obecně upravena volněji než doposud a plnění z fondu lze poskytnout v podstatě komukoliv. Má-li být však naplněn smysl a účel fondu, měli by primárními příjemci plnění z fondu nadále zůstat především zaměstnanci (včetně bývalých zaměstnanců – důchodců), popř. jejich rodinní příslušníci. Tato úprava v zásadě platila dříve a platí i pro aktuální právní úpravu.

 NahoruPříspěvky na produkty spoření na stáří

Povinné vázání prostředků na produkty spoření na stáří a změna v jejich vymezení neznamená, že by na…