Příspěvky na náklady na provoz

4.1

Příspěvky na náklady na provoz

Ing. Eliška Hryzláková, Ing. Zdeněk Morávek

Úprava těchto příspěvků z fondu je obsažena v § 4 odst. 1 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Jde o příspěvek z fondu na náklady na provoz:

• mateřské školy podle školského zákona,

• zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině,

• kulturních zařízení,

• rekreačních zařízení,

• sportovních a tělovýchovných zařízení,

• rehabilitačních zařízení vč. masáží,

• zařízení pro zájmovou činnost organizačních složek státu, státních podniků a příspěvkových organizací,

• autobusu

a to v rozsahu, v jakém jsou využívány pro potřeby zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a rodinných příslušníků.

Pokud jsou zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců využívána i pro jiné účely, je nutno poměrnou část nákladů hradit z provozních nákladů ze zdrojů stanovených pro tuto činnost právními předpisy (např. vzdělávání zaměstnanců).

Určitým problémem může být otázka, co všechno lze považovat za náklady na provoz, na které může být příspěvek poskytnut.

Důležité je, že vyhláška o FKSP jasně stanoví, že pokud jsou zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců využívána i pro jiné účely, je nutno poměrnou část nákladů uhradit z provozních nákladů ze zdrojů stanovených pro tuto činnost právními předpisy. Domníváme se ale, že toto omezení je nutné vnímat jako maximální, protože zpravidla zdroje FKSP nepostačují na kompletní úhradu nákladů souvisejících s kulturním a sociálním rozvojem zaměstnanců. Rozdíl tam bude doplacen z jiných zdrojů, např. z úhrad od zaměstnanců nebo z jiných zdrojů příspěvkové organizace, pokud to právní předpisy umožňují. Situace, že by bylo z FKSP hrazeno více, než kolik odpovídá podle příslušného účelu, v praxi – zejména z důvodu omezených finančních zdrojů – příliš často zřejmě nastávat nebude.

Z daňového hlediska lze postupovat podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a za splnění stanovených podmínek tento příspěvek považovat za příjem osvobozený od daně. Ovšem z pohledu zdanění se objevily určité problémy zejména u masáží a rehabilitací. K úpravě § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je vhodné doplnit, že novelou provedenou zákonem č. 170/2017 Sb. byly v tomto ustanovení provedeny některé změny, a to zejména z pohledu osvobození poskytnutých zdravotních benefitů.

Z této právní úpravy vyplývá, že osvobozena jsou nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení. Kromě použití zdravotních zařízení se tak osvobozuje také nákup všech jiných služeb a zboží, které mají zdravotní, léčebný, hygienický či obdobný charakter, tedy např. úhrada rehabilitace nebo nákup léků s doplatkem nebo vitamínových prostředků. Dále se do osvobození zahrnuje i pořízení zdravotnických prostředků, např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi, pokud jsou na lékařský předpis, a to bez ohledu na to, zda jsou nakupovány ve zdravotnickém zařízení či nikoliv. Jak vyplývá z důvodové zprávy, je důvodem této úpravy skutečnost, že tyto prostředky jsou často prodávány mimo zdravotnická zařízení, typicky např. brýle v optice. Pokud se však jedná o nákup na lékařský předpis, není důvod k odlišnému zacházení podle toho, kde si zaměstnanec prostředek pořídí. Tolik důvodová zpráva.

Problém ovšem spočítá v tom, že při pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru je tak podmínkou pro osvobození skutečnost, že musejí být pořízeny od zdravotnických zařízení. Jak vyplývá z úpravy zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona. Poskytovatelé zdravotních služeb jsou vedeni v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb, který je přístupný na stránkách nrpzs.uzis.cz.

Z toho tedy vyplývá, že pouhé pořízení zdravotnických prostředků nemusí být od zdravotnického zařízení, ovšem pouze za předpokladu, že se jedná o prostředky na lékařský předpis. Ve všech ostatních případech je podmínkou pořízení od zdravotnického zařízení.

Uvedenou problematikou se podrobně zabýval také Koordinační výbor KDP ČR a GFŘ, a to v příspěvku č. 525/20.06.18 Nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru. V příspěvku bylo dovozeno, že nová definice s účinností od 1. ledna 2018 kromě pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis omezuje osvobozené plnění pořízené od zdravotnického zařízení pouze na zboží nebo služby "zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru". Pro osvobození podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP tedy nově musejí být splněny současně dvě podmínky:

1. zboží a/nebo služby musejí být čerpány od zdravotnických zařízení; a

2. pořizované plnění musí mít charakter zdravotní, léčebný, hygienický nebo obdobný.

• Vitamínové prostředky

Z fondu lze hradit nákup vitamínových prostředků pro zaměstnance jako prevenci z důvodu předcházení zvýšenému riziku onemocnění. Vyhláška o FKSP přímo nespecifikuje či nedefinuje konkrétní vitamínové prostředky. Stejně tak nikde nelze nalézt taxativní výčet všech vitamínových prostředků. S ohledem na množství různých produktů od různých poskytovatelů a na skutečnost, že se jejich nabídka v čase neustále mění, to ani prakticky není reálné. Podle dosavadních výkladů je obecně možné z prostředků fondu hradit produkty, jejichž hlavní účinnou složkou je vitamín, nikoli však jakýkoliv produkt, který jen nějaký vitamín obsahuje (ovoce, sušené ovoce, zeleninu nebo například pivo totiž vyhláška za vitamínové prostředky rozhodně nepovažuje).

Z FKSP je tedy možný nákup čistých vitamínových produktů (B-komplex, vitamín C, D atd.), multivitamínů pro děti i dospělé, příp. minerálů. Nákup jiných preparátů či potravinových doplňků z fondu hradit nelze, příkladem mohou být doplňky stravy typu Ginkgo biloba, Guarana, rybí tuk, probiotické směsi, kloubní preparáty, výživové preparáty na podporu orgánů, energetické nápoje, čaje, masti, příp. jakékoliv jiné léčivo či lékárenský sortiment (zubní pasty, krémy, masti, čaje) – ty sice mohou zlepšovat zdravotní stav zaměstnanců, nejedná se však o vitamínové prostředky dle vyhlášky.

Skutečnost, že vitamíny byly zaměstnancům vydány, musí organizace prokazatelně doložit dokladem o jejich převzetí. Zaměstnanci si vitamíny vyzvednou proti podpisu přímo v lékárně nebo v organizaci. Podpisový záznam o převzetí vitamínů musí být v organizaci k dispozici pro případnou kontrolu.

Otázkou je potom i správný daňový přístup, který je obdobný jako u masáží. Pokud jsou vitamíny pořízeny ve zdravotnickém zařízení, typicky v lékárně, jedná se o příjem osvobozený od daně na základě § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. V případě pořízení jinde než ve zdravotnickém zařízení, např. v běžném obchodě, v drogerii apod., příspěvek na jejich pořízení podmínky osvobození nesplňuje a stává se součástí zdanitelné mzdy (platu), opět včetně odvodu sociálního a zdravotního pojištění.

• Očkování proti infekčním onemocněním

Stejně tak lze z FKSP přispívat zaměstnancům na očkování proti infekčním onemocněním, tedy například proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitidě A. Celkové náklady uhradí organizace z fondu a umožní zaměstnancům očkování, které poskytuje zdravotnické zařízení. Pokud s očkováním nesouhlasí všichni zaměstnanci (například kvůli alergii nebo už očkováni byli), může jim zaměstnavatel nabídnout jiné plnění z fondu.

Nejen v…