Příspěvky na náklady na provoz

4.1

Příspěvky na náklady na provoz

Ing. Eliška Hryzláková, Ing. Zdeněk Morávek

Úprava těchto příspěvků z fondu je obsažena v § 4 odst. 1 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Jde o příspěvek z fondu na náklady na provoz:

• mateřské školy podle školského zákona,

• zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině,

• kulturních zařízení,

• rekreačních zařízení,

• sportovních a tělovýchovných zařízení,

• rehabilitačních zařízení vč. masáží,

• zařízení pro zájmovou činnost organizačních složek státu, státních podniků a příspěvkových organizací,

• autobusu

a to v rozsahu, v jakém jsou využívány pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a rodinných příslušníků.

Pokud jsou zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců využívána i pro jiné účely, je nutno poměrnou část nákladů hradit z provozních nákladů ze zdrojů stanovených pro tuto činnost právními předpisy (např. vzdělávání zaměstnanců).

Určitým problémem může být otázka, co všechno lze považovat za náklady na provoz, na které může být příspěvek poskytnut.

Důležité je, že vyhláška o FKSP jasně stanoví, že pokud jsou zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců využívána i pro jiné účely, je nutno poměrnou část nákladů uhradit z provozních nákladů ze zdrojů stanovených pro tuto činnost právními předpisy. Domníváme se ale, že toto omezení je nutné vnímat jako maximální, protože zpravidla zdroje FKSP nepostačují na kompletní úhradu nákladů souvisejících s kulturním a sociálním rozvojem zaměstnanců. Rozdíl tam bude doplacen z jiných zdrojů, např. z úhrad od zaměstnanců nebo z jiných zdrojů příspěvkové organizace, pokud to právní předpisy umožňují. Situace, že by bylo z FKSP hrazeno více, než kolik odpovídá podle příslušného účelu, v praxi – zejména z důvodu omezených finančních zdrojů – příliš často zřejmě nastávat nebude.

Z daňového hlediska lze postupovat podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a za splnění stanovených podmínek tento příspěvek považovat za příjem osvobozený od daně. Ovšem z pohledu zdanění se objevily určité problémy zejména u masáží a rehabilitací. K úpravě § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je vhodné doplnit, že novelou provedenou zákonem č. 170/2017 Sb. byly v tomto ustanovení provedeny některé změny, a to zejména z pohledu osvobození poskytnutých zdravotních benefitů.

Z této právní úpravy vyplývá, že osvobozena jsou nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení. Kromě použití zdravotních zařízení se tak osvobozuje také nákup všech jiných služeb a zboží, které mají zdravotní, léčebný, hygienický či obdobný charakter, tedy např. úhrada rehabilitace nebo nákup léků s doplatkem nebo vitamínových prostředků. Dále se do osvobození zahrnuje i pořízení zdravotnických prostředků, např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi, pokud jsou na lékařský předpis, a to bez ohledu na to, zda jsou nakupovány ve zdravotnickém zařízení či nikoliv. Jak vyplývá z důvodové zprávy, je důvodem této úpravy skutečnost, že tyto prostředky jsou často prodávány mimo zdravotnická zařízení, typicky např. brýle v optice. Pokud se však jedná o nákup na lékařský předpis, není důvod k odlišnému zacházení podle toho, kde si zaměstnanec prostředek pořídí. Tolik důvodová zpráva.

Problém ovšem spočítá v tom, že při pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru je tak podmínkou pro osvobození skutečnost, že musejí být pořízeny od zdravotnických zařízení. Jak vyplývá z úpravy zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona. Poskytovatelé zdravotních služeb jsou vedeni v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb, který je přístupný na stránkách nrpzs.uzis.cz.

Z toho tedy vyplývá, že pouhé pořízení zdravotnických prostředků nemusí být od zdravotnického zařízení, ovšem pouze za předpokladu, že se jedná o prostředky na lékařský předpis. Ve všech ostatních případech je podmínkou pořízení od zdravotnického zařízení.

Uvedenou problematikou se podrobně zabýval také Koordinační výbor KDP ČR a GFŘ, a to v příspěvku č. 525/20.06.18 Nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru. V příspěvku bylo dovozeno, že nová definice s účinností od 1. ledna 2018 kromě pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis omezuje osvobozené plnění pořízené od zdravotnického zařízení pouze na zboží nebo služby "zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru". Pro osvobození podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP tedy nově musejí být splněny současně dvě podmínky:

1. zboží a/nebo služby musejí být čerpány od zdravotnických

zařízení; a

2. pořizované plnění musí mít charakter zdravotní, léčebný, hygienický

nebo obdobný.

Z fondu lze hradit nákup vitamínových prostředků pro zaměstnance jako prevenci z důvodu předcházení zvýšenému riziku onemocnění. Vyhláška o FKSP přímo nespecifikuje či nedefinuje konkrétní vitamínové prostředky. Stejně tak nikde nelze nalézt taxativní výčet všech vitamínových prostředků. S ohledem na množství různých produktů od různých poskytovatelů a na skutečnost, že se jejich nabídka v čase neustále mění, to ani prakticky není reálné. Z prostředků fondu je možno hradit pouze nákup takových prostředků pro zaměstnance, které jsou vitamínové a jejichž hlavní funkční složkou je vitamín. Kromě jednotlivých vitamínů se může jednat také o multivitamíny, např. o minerály apod. Nákup jiných preparátů, např. potravinových doplňků, z fondu hradit nelze, což platí i pro doplňky stravy typu ginkgo biloba, quarana, rybí olej, probiotické směsi, kloubní preparáty apod., které sice mohou zlepšovat zdravotní strav zaměstnanců, nejedná se však o vitamínové prostředky podle vyhlášky o FKSP a jejich nákup tak nelze hradit z fondu.

Skutečnost, že vitamíny byly zaměstnancům vydány, musí organizace prokazatelně doložit dokladem o jejich převzetí. Zaměstnanci si vitamíny vyzvednou proti podpisu přímo v lékárně nebo v organizaci. Podpisový záznam o převzetí vitamínů musí být v organizaci k dispozici pro případnou kontrolu.

Otázkou je potom i správný daňový přístup, který je obdobný jako u masáží. Pokud jsou vitamíny pořízeny ve zdravotnickém zařízení, typicky v lékárně, jedná se o příjem osvobozený od daně na základě § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. V případě pořízení jinde…