Hospodaření s FKSP od 1. 1. 2024

11

Hospodaření s FKSP od 1. 1. 2024

Ing. Zdeněk Morávek

 NahoruZměny v právních předpisech

Jak vyplývá z čl. CXIII zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen "konsolidační balíček"), zrušuje se vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb včetně všech novelizujících vyhlášek. Jedná se o úpravy, které souvisí se změnami v rozpočtových pravidlech. To znamená, že část této právní úpravy se přesouvá do rozpočtových pravidel a dalších právních předpisů a část se bez náhrady ruší.

V této souvislosti se konsolidačních balíčkem mění následující předpisy:

• zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Beze změny zůstávají:

• vyhláška č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích,

• vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámka:

Ještě doplňme, že v legislativním procesu je zákon, kterým se mění zákony s rozvojem finančního trhu (sněmovní tisk č. 474), který definuje produkty, na které bude organizace povinna přispívat. Tento zákon prošel v době redakční uzávěrky komentáře třetím čtením a zamířil do Senátu.

 NahoruSnížení výše přídělu

V případě organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a příspěvkových organizací, na které se zejména vztahovala zrušená vyhláška, je nutné se dále řídit rozpočtovými pravidly, obecně ale platí, že se snižuje výše přídělu na 1 % a nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

V případě organizačních složek státu je rozhodující úprava § 48 odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb. Přijaté změny představují snížení výše přídělu na 1 %, stanovení povinného podílu ve výši 50 % na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a zrušení odkazu na vyhlášku o FKSP.

 NahoruObecné zásady pro hospodaření s FKSP

V případě státních příspěvkových organizací je odpovídající úprava obsažena v § 60 zákona č. 218/2000 Sb., ve kterém byly přijaty totožné změny jako v případě organizačních složek státu. Současně byly do § 65 zákona č. 218/2000 Sb. promítnuty obecné zásady, které platí pro organizační složky státu i státní příspěvkové organizace, a to:

• doplnění zdrojů fondu – jsou jimi i splátky zápůjček poskytnutých z FKSP, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z FKSP a peněžní dary poskytnuté do fondu,

• použití FKSP stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, jedná se tedy o reakci na zrušení FKSP,

• u příspěvkových organizací jsou příjmem FKSP také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z FKSP,

• na plnění z FKSP není právní nárok.

Doplňme, že podle bodu 2. přechodných ustanovení peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu FKSP přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 218/2000 Sb. ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To znamená, že u těchto zůstatků bude postupováno podle nových pravidel. Je zajímavé, že u příspěvkových organizací zřízených ÚSC toto přechodné ustanovení chybí.

V případě příspěvkových organizací zřízených ÚSC je potom příslušná úprava § 33 zákona č. 250/2000 Sb. I v tomto případě jsou hlavními změnami snížení výše přídělu na 1 % a stanovení povinného podílu ve výši 50 % na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

Doplněno bylo dále, že zdrojem fondu jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb, dále, že použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis a na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.

Jak bylo uvedeno výše, přechodné ustanovení v tomto případě chybí.

Pro úplnost ještě doplňme,…